Celá kauza je důsledkem nového zákona o zadávání veřejných zakázek účinného od října letošního roku, který ukládá povinnost komukoliv, kdo chce upozornit ÚOHS na nezákonnost v zadávacím řízení, zaplatit poplatek 10 000 korun za každou zakázku, na kterou autor podnětu upozorňuje. Zpoplatnění podnětu se přitom v zákoně objevilo z iniciativy poslanců a nebylo součástí původního vládního návrhu zákona. „Vybírání poplatku ze strany úřadu považujeme za protiústavní, neboť je v rozporu s článkem 18 Listiny základních práv a svobod i článkem 1 odst. 1 Ústavy ČR,” uvedla k žalobě advokátka Andrea Kohoutková, která Oživení zastupuje. Podle ní jde především o porušení ústavou garantovaného petičního práva, které občanům zaručuje právo obrátit se ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. „Ústavní soud již dříve judikoval, že výkonem petičního práva je například podání trestního oznámení. Rozdíl mezi podáním trestního oznámení a podnětu k prošetření spáchání správního deliktu lze vidět pouze v míře společenské škodlivosti. Jen stěží si lze představit situaci, kdy by poplatkovou povinností bylo zatíženo podávání trestních oznámení,” dodala Kohoutková.

Oživení rovněž shledává v poplatkové povinnosti rozpor se správním řádem. Poplatek omezuje právo občanů obracet se na ÚHOS jako na klíčový úřad dohledu nad veřejnými zakázkami, který se má zabývat podněty poukazujícími na pochybnosti a nekalá jednání v dané oblasti. Tato povinnost vyplývá právě ze zmíněného správního řádu. „Považujeme za zcela absurdní, aby občan platil jakoukoli částku za to, že pomáhá správnímu úřadu plnit úkoly, ke kterým je ze zákona povinen,” konstatuje předseda Oživení Martin Kameník.