Britové zatím jako jediní pochopili a upřednostnili své národní zájmy a zájmy lidu před zájmy Německa. Je mi to moc líto, že politici České republiky zaprodali svou zemi tak lacino, a že jak Havel, Schwarzenberg a další plivli na odkaz prvního československého prezidenta Masaryka.

Skutečně Brity nemusím a nikdy jim neodpustím zradu z roku 1938 a 1945, kde díky jejich podrazům Československo krvácelo. Je možné, že si Britové vzali ponaučení z osudu Československa a včas jim svitlo, že projekt Evropské unie není nic jiného, než opětovné snahy o ovládnutí Evropy Německem zcela jinými postupy, ale se stejným cílem, jaký měl Hitler. Prakticky vzato se Britové zachraňují za minutu dvanáct.

Velká Británie udělala velmi dobře, že nevstoupila do eurozóny, a zachovala si tak vlastní měnu. O to se jim vystupuje snadněji. Mají také zásadní výhodu v tom, že jejich politika a ekonomika jsou spíše navázány na USA, než na Evropu. Samozřejmě, že s vystoupením z Evropské unie jsou spojeny určité problémy a náklady. Velká Británie však tuto zátěž bez problému ustojí. To Evropská unie přijde o víc a Německo opět utře hubu, neb britské království neovládne a nebude jim moci zasahovat skrze pošahanou evropskou legislativu do jejich vnitřních záležitostí.

Uvědomte si také, prosím, že Britové díky své konzervativní politice každý krok hodně promýšlejí a jejich tajná služba jim k tomu dodává zásadní informace. Nic z jejich kroků není nahodilé a bezúčelné. Naše BIS nemá ani desetinu britských informací.

V jistých ohledech se Britové nyní zachovali jako v roce 1938 a 1945. Oni opět vyváznou, ale my v tom hnoji zůstaneme. O roce 1938 snad nemusím psát. Snad každý ví, co to byla mnichovská zrada. Další zrada však přišla i v roce 1945 na Jaltě. Dobře tři čtvrtiny českých občanů závěry Jaltské konference vnímají špatně a za všechno nasazují psí hlavu Sovětskému svazu, potažmo Rusku. Kdejaký idiot si otírá hubu o Rusy, ale přitom na Jaltě to byly Británie a USA, kdo zradil země střední a východní Evropy, a to bez ohledu na jakékoliv předchozí smlouvy a dohody. Jak tupí idioti jste si zvykli za vše vinit Rusko a komunisty a přitom víte, slušně řečeno, kulový! Hlavně, že si máte na koho ukázat!

Na Jaltě byly tři vrcholové delegace, které jednaly o poválečném uspořádání Evropy a Německa. Byly to USA, Británie a SSSR. Západ měl tedy mnohem silnější postavení na jednání. I přes tuto výhodu západ dal střední a východní Evropu do vlivové zóny Sovětského svazu, který byl socialistický. Už tam bylo jasné, že ve střední Evropě dojde k implementaci socialistického zřízení v zemích ve vlivové zóně. Tato implementace by proběhla všude. Bylo jen otázkou jak. Možnostmi bylo politické řešení, revoluční postupy, anebo silovým pojetím. Díky prozíravosti československých komunistů došlo u nás ke změně napůl revolučně a napůl politicky. Díky tomu nedošlo k silovému zavedení socialismu Sovětským svazem v Československu, ale byla volena cesta poměrně pokojného rázu, vedená Klementem Gottwaldem. Západ tomu jen přihlížel a čekal, jak se budou věci dále vyvíjet. Víte proč? Bylo to proto, že USA měly původně v plánu po skončení druhé světové války napadnout Sovětský svaz a porazit ho. Tím by padla dohoda z Jalty a mapa Evropy by se opět měnila. Nedošlo k tomu jen díky obavám z veřejného mínění ve světě.

Na Jaltě, jak jistě víte, se jednalo o nás bez nás. Stejně jako v Mnichově a dá se říci, že i dnes, když jsme v EU, je takto postupováno, když se jedná o klíčové otázky, jak ČR a český národ zlikvidovat. Tímto narážím na politiku sudetoněmeckého landsmanšaftu, která je propojena s německými vládními strukturami, kde je všeobecně známo, že Německo by rádo zpět pod svou správu Sudety. Je zjevné, že Německu už nestačí ekonomická nadvláda a že by rádi i územní zisk. Na to nikdo čekat nechce, natož Britové. I oni si totiž od Němců zažili své.

Když si rozebereme principy a postupy EU, tak je jasné, že jsou šity na míru Německu. Prakticky vzato byly oprášeny jisté ideje nacistického Německa a postupnými kroky s použitím sofistikovaných praktik jsou implementovány tak říkajíc po kapkách skrze bruselskou legislativu do legislativy členských zemí EU. Tomu samozřejmě napomáhají kolaborující politici, kteří za svou zradu pobírají tučné odměny. Jen ti Britové to prohlédli a kolaborovat nechtějí. Jsou si totiž vědomi, že by pomalu, ale jistě prodávali vlastní zemi.

Máme tedy i my jako ČR opustit EU? V zásadě by to bylo to nejlepší, co bychom mohli udělat. Bohužel nemůžeme. My nejsme Britové. Havel a s ním jeho kolaborantští kamarádi to udělali tak, že cesta z vazalství ven by měla katastrofální dopady pro celou zemi a občany. Ekonomicky bychom neměli šanci, přestože se říká, že naše ekonomika je silná a roste. Problémem je přílišná navázanost na německou ekonomiku a nízká diverzifikace naší ekonomiky. Německu stačí, když přestane odebírat komponenty u nás vyrobené, a je malér. Nezaměstnanost by vyletěla možná až k 25 procentům. Máme vlastní měnu, jistě výhoda, ale bohužel takové Německo je schopno naší měnu položit do dvou dnů! Tedy nástup inflace, až hyperinflace, a nemáme nic, čím bychom se mohli bránit, neb národní měnové zlaté rezervy byly za Kočárníka rozprodány. Stačí byť jen omezit dovozy potravin do naší země a byla by bída jako hrom, což predikoval pan Schwarzenberg slovy, že jednou nebudeme mít co žrát! Ano, má pravdu ten Rakušák. Když se budeme cukat, tak nežereme, vážení. Žádného strategicky silného spojence nemáme. Všichni byli za vlády Havla kopnuli kamsi a dnes nějaká ČR je zajímavá u velmocí asi tak, jako fotbal v mateřské škole. Přitom je jasné, že naše malá zem strategického spojence potřebuje. MZV je to však jedno a přijde mi, že pan Petříček hraje na svém stole tak akorát Pexeso. Bohužel tedy smůla pro nás. Jsme v EU zavřeni a musíme poslouchat. Jsme prakticky jen protektorát. Abychom mohli z EU pryč, tak jedině ve chvíli, kdy se i ostatní země začnou bouřit proti diktatuře Bruselu.

V současnosti nás Britové nezradili a my můžeme jen tiše závidět. Oni však svým postupem vyhráli a my jsme v poli poražených. Poděkujme tedy, prosím, té špíně, které po městech staví lavičky a pojmenovávají po něm ulice a náměstí, čím je budován kult osobnosti největšímu zrádci našeho národa. A co ti, co udělali to samé a ještě žijí? Ty se patří naházet z Vyšehradu do Vltavy.

Ač tedy nerad, tak vám, vážení Britové, gratuluji. Kéž bych mohl takto pogratulovat i českému národu.