Když se řekne Venezuela, tak to drtivé většině České občanské společnosti moc neřekne. Čechy nějaká Venezuela nezajímá a mladí ani nevědí, kde leží. Je to však chyba. Naše velká chyba, protože na obraze Venezuely se v určitém kontextu vyskytuje i Česká republika.

Venezuela, ač patří navenek mezi chudé a bezvýznamné země je ve skutečnosti velmi bohatou zemí se značným světovým významem!! Velmi dobře to vědí v USA a Rusku. Pro USA je tato země velmi důležitá, jak ekonomicky, tak politicky a proto USA Venezuelu doslova šikanují, neb nemohou ustát její přechod na socialistický systém takzvaně čínského typu. V čem tkví ona bohatost a význam Venezuely?? Vážení v ropě. Možná to nevíte, ale Venezuela je zemí, která má obrovské zásoby ropy. Ropy, která je vytěžitelná a je ještě v zemi. Jsou vlastně téměř největší na světě.

Do příchodu Huga Cháveze, byla Venezuela, dá se říci americkou kolonií. USA tuto zemi doslova drancovaly, přičemž lid Venezuely ze svého nerostného bohatství neměl téměř nic. Více než polovina Venezuelanů byla negramotná a žila v chýších. Zdravotní péče byla strašná. Elektrifikovanost země byla asi 50%. Hugo Chávez a lidé okolo něj šli do boje a spustili revoluční proces, který měl změnit poměry v zemi. U tohoto byl i Nicolas Maduro. Zpočátku se socializační a znárodňovací proces dařil. Lidu se ulevilo, mladí mohli studovat a životní úroveň šla nahoru. Rusko Venezuelu plně podporovalo v její cestě z amerického vazalství. Problémy zásadního rázu nastaly, když započal proces znárodnění nerostného bohatství a ropného průmyslu. USA se nechtěly svých pozic jen tak vzdát. Americké firmy totiž ve Venezuele těžily jejich ropu a dovážely ji do své vlasti. Venezuelská vláda tehdy v čele s Hugo Chávezem veškeré akvizice amerických ropných firem ve Venezuele plně ropným firmám hotově vyplatila a vyhnala je z jejich země.

Samozřejmě pro USA to byla finanční ztráta, neb už nemohly těžit Venezuelskou ropu a ovládat tamní obyvatele. Byla to však i ztráta pozic politických, neb země která byla plně v americkém područí mohla najednou díky svým ropným zásobám značně stoupnout v hierarchii všech zemí téměř na vrchol a to bylo a je pro USA nestravitelné.

Značně problematický pro USA je i socialistický systém. Ony totiž i země okolo Venezuely s tímto systémem koketují a USA nechtějí v žádném případě připustit, aby se v blízkosti Spojených států rozvíjela socialistická státní forma na demokratickém socialistickém základě. USA nechtějí, aby běžný Američan viděl, že je možné plnohodnotně žít i jinak.

Po vyhnání amerických vyděračů z Venezuely a smrti Huga Cháveze změnily USA strategii a skrze silný ekonomický tlak započalo stádium vyhladovění Venezuely. To vygradovalo zavedením sankcí vůči Venezuele ve smyslu zablokování Venezuelského obchodu s ropou a také bloky u Venezuelských účtů v zahraničí. K tomuto svinstvu se připojily i země EU. V takovémto prostředí nemůže přežít ekonomicky žádná země, pokud nemá za sebou krytí jadernými zbraněmi nebo silného spojence. Ty bohužel Venezuela nemá. Viníkem současného tristního postavení Venezuely není Nicolas Maduro a jeho vláda, ale svinstvo nedemokratického charakteru provedeného USA a EU. Západ nechce nic jiného, než zadusit svaté právo Venezuelského národa, zvolit si ekonomický systém a společenský řád dle svého uvážení a chtějí jej zabít v samém zárodku, přičemž v zásadě nejde vůbec o Venezuelany ani o Madura, ale o ropu. Aby západ dosáhl svého, tak Venezuelu ekonomicky přitlačil tak, že se v současnosti lidé mají ještě hůř než před nástupem Huga Cháveze. CIA platí protistátní štváče, kteří zevnitř rozkládají tuto zemi. Jsou to kolaborující lidé ze svého národa, aby to vypadalo, že jde o vůli lidu. Tito lidé zaprodávají za Jidášský groš vlastní zemi a to úplně stejně jako to v naší zemi činí příslušníci strany lidové!!

Venezuelané nám ukázali, že existuje cesta z vazalství ven a byla nám ukázána i rizika s tím spojená. Česká republika je však v poněkud horším postavení. Venezuela je zemí druhořadou. My jsme zemí až řádu třetího, neb nás také vysávají USA, ale zde je to činěno přes Německo, jenž se stalo americkým pohůnkem a drábem v Evropě po druhé světové válce. Německo je tedy jak jste správně pochopili také zemí v područí, ale s možností diktovat podmínky v Evropě.

Českou dílčí možností omezit své vazalství je lithium. To ovšem platí za předpokladu, že bude národním majetkem, a že jej budou těžit a zpracovávat České firmy. Jen tak mohou z Českého národního bohatství něco mít i lidé v Čechách. Když toto opatření neuděláme, tak nás kdokoliv ze západu připraví o naše nerostné bohatství i o peníze. Bylo by to stejné drancování země, jaké působily USA ve Venezuele a působí na mnoha místech světa. Silně pochybuji, že by toto Češi chtěli, ale nevím, jak se k tomuto problému staví vláda a prodejný parlament s kupčícími politickými stranami.

Vím, že cesta přes lithium je riziková, ale je to šance skrze něj pozvednout naši zemi a možná i změnit režim. Zkusit bychom to měli. Svět lithium hodně potřebuje a politik, který to nevidí nebo nechce vidět je buď blb, nebo prodejná děvka. Neměli bychom se už nechat víc okrádat, jak tomu bylo činěno za Kočárníka a Tošovského, kdy bylo rozkradeno národní zlato. Jsem také přesvědčen, že ruský prezident Putin a celé Rusko by nás v tomto procesu dozajista podpořili.