Jistě, tehdy dráždila osoba radního pro kulturu Milana Richtera, budící dojem, že se v kulturním provozu vůbec neorientuje a šlo také o celou řadu souborů, které se cítily přímo ohroženy. 

Odvolání Ondřeje Černého je trochu jiný případ. Existence Národního divadla jím - aspoň zatím na to nic neukazuje – jistě v nebezpečí není. A ostatních divadel se kauza už vůbec netýká. Nicméně údiv a rozhořčení z toho, o jak prudký a ještě i po pěti dnech nevysvětlený krok jde, je v podstatě obecné a pochopitelné. Samotná osoba ředitele Černého přitom vlastně hraje roli vedlejší. Laická veřejnost, včetně umělců z jiných oborů, provozu divadla, navíc tak specifického, tedy více souborového, jakým je Národní divadlo, samozřejmě nemůže rozumět, vnímá pouze výsledky, tedy kvalitu, případně novost jednotlivých činoherních, operních a baletních inscenací.

Zřejmě by klidně akceptovala, kdyby byl odchod ředitele výsledkem dlouhodobější kritiky ze strany zřizovatele, tedy ministerstva, a kdyby bylo jasné, co všechno Černý nezvládal. Ale, jak známo, odvolání přišlo náhle, bez výstrahy a co horšího, bez vysvětlení. Týž den, tedy minulý pátek odpovídala ministryně kultury Alena Hanáková na otázky redaktorky České televize bohužel zcela bezobsažně, točíc se dokola v kruhu termínů úřednického ptydepe, čili nesrozumitelného a nic neznamenajícího jazyka.

Prvé dny tohoto týdne měly vnést do kauzy větší jasno, ale to se nestalo. Padla slova o tom, že je Černý snad za cosi vyšetřován. Ale proč a jak je věc daleko, zůstalo nadále tajemné. Vypadá to jen, že oznámení podal na jaře z ministerstva nedobrovolně odcházející náměstek Radek Zdráhal, což ovšem skýtá prostor k nerůznějším dohadům. A pokud si někdo myslel, že za Černého pádem ve skutečnosti stojí současný náměstek Martin Sankot, který má až do jmenování nového ředitele instituci také šéfovat, ten se v tom asi ještě utvrdil. Hanákové se bědný dojem zatím napravit nedařilo a jasně vyjmenované důvody nečekaného kroku stále nepředložila. K tomu se měl spíše právě Sankot (reprezentující v úřadu TOP 09), ale i to bylo velmi chabé, včetně prohlášení, že Národnímu divadlu klesá návštěvnost, lidé odcházejí z představení a soubory opouštějí významné osobnosti, umělecká úroveň má sestupnou tendenci. Co je ovšem všechno nesmysl.

Snad jen s výjimkou faktu, že kontroverzní představení Krále Leara se asi všem diváků líbit nemusí. Ale kritika jej zase vychválila takřka jednohlasně. Sankot se také následně za svá slova divadelníkům omluvil. Do značné míry také padly jeho další výtky vůči Černému. Například, že odmítl sestavit rozpočet na příští rok. Ex-ředitel s ním zřejmě vyčkával, než vyjedná ve chvíli slučování se Státní operou Praha výši prostředků od zřizovatele, pak ale rozpočet odevzdal. Kritika za solární panely na střeše Nové scény je také asi lichá - věc se začala vyjednávat ještě za Černého předchůdce Daniela Dvořáka a dodnes nejsou žádné kontrakty podepsány. Nu a konečně: Černý údajně postupoval příliš pomalu při fůzi se Státní operou. Jenomže nejnověji ministerstvo připouští, že by tato transformace, experty od počátku kritizovaná a pocházející ovšem z ministerstva, mohla být zastavena. A slova, že Černý je jeden z nejhorších manažerů, jakého kdy prý Sankot potkal, neznamenají samozřejmě vůbec nic. Zvlášť když netušíme, jak schopný manažer je sám autor výroku. Za to jsme od něho slyšely už několik nepravdivých výroků. 

Zatím, jde tedy ze strany úřadu Aleny Hanákové o blamáž. Nespokojenost také vyjadřuje Petr Gazdík, čelný politik Starostů a nezávislých, ze kterých pochází ministryně. Obočí zdvihá také premiér seč slovy, že Hanáková musí značně přidat ve vysvětlování. Kulturní obec je pak ve varu a hned tak ji nic nezchladí. Leda by začalo ministerstvo s veřejností komunikovat úplně jiným a srozumitelným způsobem. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele