Jiní zase namítají, že pracovitost sama o sobě hodnotu neznamená. Neboť úspěch si může – a v minulosti jsme toho byli svědky – důsledně odpracovat i subjekt s cíli monstrózními. Jinými slovy, vedoucími následně třeba až k totalitě. Jedni i druzí ovšem svorně nepovažují vstup českých Svobodných za obecné ohrožení.

Tak či tak, hlavním důvodem zisku přes pět procent hlasů je zřejmě skutečně ona pracovitost. Mach a jeho kolegové se nenechali odradit předcházejícími prohrami, a překousli i to, že se od nich už před lety odvrátil Václav Klaus, s jehož libertiánskými názory a pohledem na Evropskou unii Svobodní od svého vzniku souzněli. A dnes se mohou opírat o příznivce především mezi částí českého studentstva, vyhraněně skeptické vůči evropské integraci.

Na prvý pohled se může zdát, že jeden mandát mezi sedmi a půl sty evropských poslanců je pouhým zrnkem v písku. Ale Petr Mach bude na půdě europarlamentu v těsném kontaktu s blízkými stranami, což je pro Svobodné samozřejmě cenné.

Otázkou však je, do jaké míry příchod k euroskeptikům z britské UKIP anebo z francouzské Národní fronty zúročí doma a zda nepůjde jen o úspěch jednorázový. Svobodní se už nyní vidí coby příští vůdčí síla autentické české pravice. 

K čemuž je vede jednak to, že proevropskou TOP 09 za skutečnou pravici nepovažují, a vidí dramaticky oslabenou ODS, která se nyní musí soustředit hlavně na udržení aspoň části jí doposud ovládaných místních zastupitelstev, čili spíše na boj o vlastní existenci, než proti Unii.

Při případném pádu občanských demokratů by Svobodní sice asi představovali poslední pravověrnou baštu pravice, což ale automaticky neznamená, že se subjekt doposud vnímaný skrze svůj euroskepticismus stane plnohodnotnou součástí tuzemského politického spektra. 

Ke křeslům v poslanecké sněmovně českého parlamentu, neřku-li k podílu na vládnutí má stále ještě daleko. A rozčarovaní tradiční voliči ODS vnímají možnosti alternativ jak v TOP 09, posílené ziskem v eurovolbách, tak v ANO, sice spíše středové, ale vedené dravým podnikatelem.

Europoslance Petra Macha bude nyní jistě víc vidět a slyšet v médiích, může ukázat, že je politikem seriózním (odmítá také spojení s extremisty maďarského Jobbiku nebo řeckého Zlatého úsvitu). Zároveň se nechce usídlit v evropské centrále a míní se účastnit toliko schůzí parlamentu ve Štrasburku, ne už práce v bruselských výborech. Zřejmě se jednak nechce vzdát pedagogické praxe doma a hlavně hodlá dál pracovat na tom, aby Svobodní pronikli do parlamentu českého.

To ovšem znamená vybudovat poměrně širokou stranickou strukturu a představuje něco diametrálně zcela jiného, než získat více méně na úkor ODS jedno křeslo mezi reprezentanty unijních zemí. Jak se říká, jde o běh na dlouhou trať.  

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.