Do ulic nejen ruských měst se v tyto dny chystají oddíly Nesmrtelného pluku – potomků těch, kdo padli ve válce proti německým nacistům a japonským militaristům. Ponesou portréty svých předků, aby symbolicky ukázali, že si váží jejich obětí, statečnosti i umění. I když se to někdo snaží z nejrůznějších důvodů zamlčovat či zlehčovat, lidské i materiální ztráty Sovětského svazu za 2. světové války byly nejen největší ze všech bojujících států – jsou i historicky bezprecedentní.

Velká vlastenecká válka jako část 2. světové války začala 22. června 1941 útokem nacistického Německa a následně i jeho spojenců a trvala do 8.–9. května 1945, tedy téměř čtyři roky. Na jejím konci, na recepci, konané 24. května 1945 v Kremlu na počest velitelů Rudé armády, Josif Stalin pozoruhodným způsobem zhodnotil roli sovětských lidí i vlády v této hrůzné válce. Pozvedl číši na zdraví sovětského lidu, ale především ruského národa. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že jako vedoucí národ v rámci Sovětského svazu ruský národ prokázal „obecně politický zdravý smysl a houževnatost“. „Naše vláda udělala nemálo chyb, byly u nás chvíle zoufalé situace v letech 1941 až 1942, kdy naše armáda ustupovala, opustila naše rodná města na Ukrajině, v Bělorusku, Moldávii, Leningradské oblasti, Karelo-finské republiky, opouštěla je, protože nebylo jiné řešení. Kterýkoliv jiný národ by mohl říct: nesplnili jste naše naděje, vytvoříme si novou vládu, která uzavře mír s Německem a zajistí nám klid. To se mohlo stát, nezapomínejte na to. Ruský národ to ale neudělal, ruský národ nehledal kompromis, on projevil neomezenou důvěru naší vládě. Opakuji, udělali jsme chyby… Ovšem ruský národ věřil, trpěl, vyčkával a doufal, že nakonec situaci zvládneme. A za tuto důvěru naší vládě, kterou nám ruský národ projevil, mu patří velký dík!“

Válka zastihla Rudou armádu ve fázi reorganizace a přezbrojování, ale i v době snížení kvality velitelského sboru: politické čistky zasáhly téměř 40 tisíc velitelů Rudé armády, což se výrazně projevilo na připravenosti vojsk. Výsledkem všech těchto faktorů i velmi dobé přípravy vojáků nacistického Německa byl ústup Rudé armády 850 až 1 200 kilometrů na východ. Tabulka číslo 1 přibližuje podobu první fáze Velké vlastenecké války, kampaň léta a podzimu roku 1941, zpracované podle údajů ruské Vojenské encyklopedie. Vyplývá z nich, že během první fáze války činily ztráty Rudé armády téměř čtyři miliony vojáků, což je více, než kolik jich bylo shromážděno na západním směru v okamžiku začátku války. Pro srovnání: ztráty francouzské armády rozdrcené wehrmachtem v bitvě o Francii (1940), která trvala jeden měsíc a 15 dní, činily necelých 59 tisíc padlých, 123 tisíc raněných a dva miliony zajatých.

Na první pohled se mohlo zdát, že cíl obklíčit a zničit Rudou armádu ještě v bojích před Dněprem byl splněn. Nacisté v této fázi války okupovali více než 1,5 tisíc kilometrů čtverečních sovětské země, kde žilo téměř 75 milionů lidí. A byly to mimořádně cenné oblasti. Jak uvádí vynikající americký teoretik mezinárodní politiky John Mearsheimer, do konce roku 1941 ztratil Sovětský svaz území, kde bylo 41 % jeho železničních tratí, 42 % zdrojů elektrické energie, 71 % železné rudy, 63 % uhlí a 58 % kapacit na výrobu hrubé oceli.