Nový Evropský parlament bude schvalovat jméno nového předsedy Evropské komise i její členy. Bez souhlasu parlamentu tedy nevznikne orgán, který zastupuje Evropskou unii navenek. A který by zastánci federalizace Evropské unie v budoucnu rádi proměnili v evropskou vládu. 

Debata o novém předsedovi Evropské komise bude zároveň prvním testem síly parlamentu coby demokraticky ustaveného tělesa vůči radě, kterou tvoří hlavy států a vlád. Předsedu Evropské komise totiž navrhuje právě Evropská rada. 

Hlavní evropské politické strany, což jsou vlastně svazy národních stran podobné programové orientace, ovšem v těchto volbách nominovaly na předsedu Evropské komise své vlastní kandidáty. 

Za sociální demokraty takto kandiduje současný předseda Evropského parlamentu a rodák ze Severního Porýní-Vestfálska Martin Schulz. Lidovci do svého čela postavili lucemburského expremiéra Jean-Claude Junckera. Zelené vede braniborská politička a poslankyně Evropského parlamentu Ska Keller. A lídrem radikální levice se stal předseda řecké strany Syriza Alexis Tsipras. 

Ten z nich, jehož klub bude mít v Evropském parlamentu po volbách nejvíce členů, bude kandidátem na předsedu Evropské komise. Parlament ho ovšem nebude moci schválit, pokud ho rada nenavrhne. 

Přijít k Evropským volbám by tedy měli ti, kdo další integraci Evropské unie podporují. Pro ty je totiž parlament hlavním spojencem. 

Dorazit do volebních místností by měli ti, kdo Evropské unii vytýkají tzv. demokratický deficit. Podle kterých tedy Evropská unie nebere dost ohledů na podněty občanů členských států a o řadě věcí rozhoduje během různých kuloárních jednání. Vyjádřit podporu Evropskému parlamentu je cesta, jak dopad vůle občanů členských států Evropské unie posílit. 

Českou volební kampaň zmíněná debata minula. Řada stran chce hájit národní zájmy. Kandidáti se odlišují podle toho, zda podporují nebo odmítají evropskou integraci. Na debatu o opatřeních, která chceme jako sociální demokraté, lidovci, zelení nebo komunisté prosadit pro své voliče silou Evropské unie nezbývá prostor. 

Jak krásná a profilová témata by přitom v kampani mohla být evropská minimální mzda, právo na potrat, demokratizace energetiky nebo zdanění kapitálu. 

Kdyby díky tomu voliči navíc v evropské politice rozeznali domácí témata, nepřišla by jim jistě tak nesrozumitelná, jak jim připadá dnes. 

Autor je novinář a politický komentátor, pracuje v Masarykově demokratické akademii. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.