Vedení spolku Pedagogická komora, považuje tuto reakci za neadekvátní, protože ředitelky mateřských škol ve svém otevřeném dopise nikterak nekritizují dětské skupiny, jejich provozovatele ani Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pouze upozorňují na skutečnost, že mateřské školy v současnosti navštěvuje 45 000 dětí do tří let a že podmínky pro tyto děti neodpovídají podmínkám, které byly nastaveny pro dětské skupiny. Ředitelky mateřských škol rozhodně neusilují o to, aby se podmínky v dětských skupinách zhoršily, ale naopak navrhují, aby se zlepšily podmínky pro dvouleté děti v mateřských školách.

„Považuji reakci paní předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí za přinejmenším nešťastnou,“ říká Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „myslím si, že nepochopila, o co ředitelkám mateřských škol ve skutečnosti jde.“

Pedagogická komora již před rokem oslovila ministra školství Roberta Plagu, předsedu vlády Andreje Babiše a ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, aby bylo předškolní vzdělávání pojato koncepčně a komplexně.

„Navrhli jsme při osobních jednáních s ministry a předsedou vlády, aby byla zřízena meziresortní pracovní skupina, v níž by zasedli k jednomu stolu zástupci sekce mateřských škol v Pedagogické komoře, zřizovatelů dětských skupin i dalších organizací, které se věnují předškolnímu vzdělávání a péči o nejmladší děti,“ upozorňuje Janek Wagner, viceprezident Pedagogické komory, „bohužel se tak doposud nestalo, což přináší řadu problémů, na které upozorňují ředitelky mateřinek ve svém dopise premiérovi.“

Pro děti stejného věku je třeba zajistit stejné podmínky. Nemělo by hrát roli, který druh zařízení navštěvují. Ať už je to dětská skupina, nebo mateřská škola, je nutné, aby v nich bylo o děti kvalitně postaráno, aby jejich pracovníci nebyli přetěžováni a aby všichni byli spokojení (rodiče, učitelky, ředitelky, chůvy i další zaměstnanci, a především děti).

Jelikož dopis předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí Daniely Celerýnové obsahuje řadu nepřesností, uvádíme je na pravou míru, aby nebyli politici, novináři ani široká veřejnost uvedeni v omyl. Vedení Pedagogické komory by ocenilo, kdyby debata pokračovala věcně a byla založena na ověřených faktech. Reakci provozovatelů dětských skupin považujeme za zbytečně vyhrocenou.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Komentář k jednotlivým bodům reakce Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí

Celý text reakce Daniely Celerýnové na otevřený dopis ředitelek mateřských škol premiérovi je k dispozici ZDE.

Celý text Otevřeného dopisu ředitelek mateřských škol k situaci v předškolním vzdělávání naleznete ZDE.

V Praze dne 14. 10. 2019

Vážený pane premiére, vážené paní poslankyně, vážení pánové poslanci,

dovolujeme si reagovat na dopis ředitelek MŠ, který kritizuje připravovanou novelu zákona o dětských skupinách, a ohrazujeme se proti zavádějícím tvrzením.

Jsme rádi, že se debata o tom, zda dvouleté děti patří do kolektivních zařízení, posunula k diskusi o kvalitě zařízení, která o děti do 3 let pečují. Dětské skupiny se během posledních let staly jedinou kvalitní a dostupnou formou péče o takto malé děti a umožňují rodičům dřívější návrat na pracovní trh. Také díky tomuto typu péče se ČR konečně vyrovnává vyspělým evropským státům.

Pedagogická komora: Ředitelky mateřských škol novelu zákona o dětských skupinách nekritizují, naopak navrhují, aby se zlepšily podmínky pro děti do tří let, které navštěvují mateřské školy. Dětské skupiny rozhodně nejsou „jedinou kvalitní a dostupnou formou péče“ o děti do 3 let, jelikož dvouleté děti mohou navštěvovat rovněž mateřské školy, kde jich je několikanásobně více, než v dětských skupinách.

Všichni ještě máme v živé paměti celospolečenskou debatu, iniciovanou ředitelkami MŠ o tom, zda patří dvouleté děti do školek. Tato debata vznikla v návaznosti na nesouhlas se zněním školského zákona, že mateřské školy budou mít povinnost přijímat i dvouleté děti (pokud jim to kapacita dovolí). Nejsilnějším argumentem ředitelek bylo, že MŠ nejsou připravené na takto malé děti a to zejména kvůli nedostatečnému počtu personálu, protože takto malé děti mají zcela jiné potřeby než děti tříleté. Ano, vývojovou psychologii nikdo nezpochybňuje, roční i dvouleté dítě potřebuje individuálnější péči, celodenní pomoc se sebeobsluhou a není schopné si hrát v kolektivu.

Pedagogická komora: Debatu ohledně povinné garance míst pro všechny dvouleté děti v mateřských školách (zakotvené školským zákonem) iniciovali organizátoři petice Dvouleté děti do školky nepatří! Marek Herman a Jiří Halda. Podepsalo ji více než 14 000 signatářů (ZDE). Většina poslanců napříč všemi politickými stranami nakonec hlasovala pro novelu školského zákona (jejím předkladatelem byl Václav Klaus společně s tehdejšími kolegy z ODS), která tuto garanci zrušila. Důležitým mezníkem bylo veřejné slyšení v Senátu, které uspořádal pan senátor Jiří Růžička. Pedagogická komora se v této věci rovněž intenzivně angažovala, a to především oslovováním politiků a vysvětlováním podstaty problému novinářům i široké veřejnosti (ZDE).

Nyní se veřejná debata vrací, ovšem v jiné podobě. Dopis, na který reagujeme, srovnává podmínky dětských skupin a mateřských škol. Z dopisu je ale zřejmé, že pisatelky nemají relevantní informace o fungování dětských skupin, natož o zákonu (zákon 247/2014 Sb. o poskytování služby péče v dětské skupině) jako takovém.

Dovolujeme si upozornit na tyto nepřesnosti:

- Signatářky poukazují na to, že kvůli zrušení povinnosti přijímat dvouleté děti do MŠ mohou fungovat dětské skupiny, nicméně dětské skupiny fungují již od roku 2014 a uvedená povinnost byla zrušena až loni.

Pedagogická komora: Garance míst pro všechny dvouleté děti v mateřských školách měla začít platit až od roku 2020, nikdy se tudíž v praxi nerealizovala. Kdyby vstoupila v platnost, rodiče dětí by oprávněně požadovali umístění svých dvouletých dětí do mateřských škol a stát by pro ně musel zajistit místa, což by obnášelo investice v řádu desítek miliard korun (stavba nových budov, rozšiřování kapacity stávajících mateřských škol…). Na dětské skupiny by zbyly jen děti mladší dvou let, což je dle dostupných statistik MPSV pouze 16 % dětí v dětských skupinách. Tlak na přemístění dvouletých dětí z dětských skupin do mateřských škol by byl hlavně proto, že úplata za pobyt dětí v MŠ činí pouze několik set korun měsíčně, zatímco v dětských skupinách se jedná o tisíce korun měsíčně.

- Na 12 dětí není dle zákona 1 chůva, ale 2, což značně navyšuje personální náklady DS oproti MŠ.

Pedagogická komora: V mateřské škole je na až 28 dětí jedna učitelka, což sice snižuje personální náklady, ale na úkor pracovníků mateřinek, kteří jsou soustavně přetěžováni. Dostupná šetření upozorňují na to, že jsou učitelky mateřských škol výrazně ohroženy syndromem vyhoření.

- Při 13-24 dětech MUSÍ (ne mohou) o děti pečovat 3 chůvy; v DS se pohybují děti již od 1 roku, jsou to děti, které nikdy nebyly v kolektivním zařízení a první adaptaci mají právě tam, většina dětí je také na plenách, oproti MŠ, které děti s plenkami převážně nepřijímají.

Pedagogická komora: Kritérium pro přijetí dítěte do mateřské školy je především spádovost a jeho věk (mateřská škola musí obsadit volná místa postupně od dětí nejstarších až po nejmladší), viz doporučení úřadu Veřejného ochránce práv (ZDE). V dětské skupině podle platného zákona nemusí o děti od počtu 13 výše pečovat 3 chůvy, ale pokud v dětské skupině není dítě mladší dvou let, mohou to být pouze 2 dospělé osoby. Změnu, že musí jít o 3 dospělé osoby, navrhuje až aktuální novela, která nebyla doposud schválena. Do mateřských škol rovněž nastupují děti, které nikdy nenavštěvovaly kolektivní zařízení.

- Dle školského zákona je kapacita jedné třídy (s výjimkou) maximálně 24 dětí, kde je jedna učitelka, ale to pouze v případě, že se ve třídě nenachází dítě mladší 3let, v takovém případě se za každé dítě do 3 let snižuje kapacita o 2 (max o 6 dětí), na tyto děti je možné v rámci šablon z EU požádat dotaci na chůvu (navýšení personálu), dále MŠ mohou čerpat další mzdové prostředky např. na pedagogické asistenty pro děti se speciálními potřebami, což DS, ačkoli tyto děti přijímají, nemohou.

Pedagogická komora: Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, stanoví počet dětí ve třídě mateřské školy na 24. Školský zákon umožňuje, aby na výjimku byly přijaty 4 děti navíc. Maximální počet dětí ve třídě mateřské školy je tudíž 28 dětí, což zřizovatelé velmi často využívají. Současná platná legislativa rozhodně neumožňuje (ani v minulosti neumožňovala) snížit počet dětí ve třídě mateřské školy, pokud ji navštěvuje dítě do tří let. Umožňuje to pouze v případě, že třídu navštěvuje dítě se speciálními vzdělávacími potřebami a podpůrnými opatřeními, které ale musí doporučit příslušné poradenské zařízení (ZDE). V praxi se ovšem tento postup neuplatňuje, protože snížením počtu dětí by mateřská škola přišla o finance a ředitelky by byly nuceny zkrátit učitelkám úvazky.

- Novela Zákona o DS nepočítá s maximálně 8 dětmi na 1 chůvu, ale stále zachovává poměr 2 chůvy na 12 dětí u menších dětských skupin s kapacitou do 12 míst; takových dětských skupin je cca 75 %.

Pedagogická komora: S poměrem 8 dětí na 1 chůvu operuje sama předsedkyně Daniela Celerýnová v tabulce, která je součástí jejího dopisu. Připravovaná novela zákona o dětských skupinách navrhuje přesně toto:

§ 7 (5) Počet pečujících osob, který je poskytovatel povinen v jeslích zajistit, činí
a) 1 pečující osoba pro mikrojesle,
b) 1 pečující osoba pro jesle do 6 dětí,
c) 2 pečující osoby pro jesle od 7 do 12 dětí,
d) 3 pečující osoby pro jesle od 13 do 24 dětí.

V předchozím návrhu novely byl dokonce požadavek, aby v dětské skupině byly na 24 dětí čtyři dospělé osoby (podle principu na každých 6 dětí jedna chůva).

- Není možné srovnávat podmínky mateřských škol a dětských skupin z hlediska personálních kapacit, a to s ohledem na věk všech dětí (průměrný věk dětí navštěvujících DS je dle našich průzkumů 2,1 roku).

Pedagogická komora: Ředitelky mateřských škol nesrovnávají průměrný věk dětí v MŠ a dětských skupinách, ale upozorňují na skutečnost, že mateřské školy navštěvuje 45 000 dětí do tří let a že je třeba pro ně zajistit adekvátní podmínky, což jsou minimálně dvě dospělé osoby po celý čas provozu mateřské školy. Dle statistik MPSV navštěvuje dětské skupiny 36 % dětí starších tří let.

- Průměrná mzda učitelek je vyšší než průměrná mzda chův, které nemají přesné tabulky (oproti učitelkám MŠ, které mají zajištěnou 10. platovou třídu) a mzdy v regionech se často pohybují na úrovni minimálních mezd, dále pak chůvy v DS nemají práci rozdělenou na přímou a nepřímou, takže jejich pracovní doba s dětmi je cca 160 hodin měsíčně (oproti učitelkám MŠ, kde přímá práce s dětmi činí dle signatářů 124 hodin měsíčně), dle novely zákona o DS se počítá s tím, že provozovatel nesmí zavřít dětskou skupinu na více jak 20 dnů v kalendářním roce, naproti tomu mohou být mateřské školy zavřené po dohodě se zřizovatelem všechny prázdniny (letní, jarní, zimní, podzimní,...), dále mají učitelé MŠ 40 dnů dovolené a 12 dnů studijního volna

Pedagogická komora: V mateřských školách děti vzdělávají učitelky, které musí mít pedagogické vzdělání (často absolvovaly vysokou školu). Nástupní plat učitelky ve školce je necelých 22 000 Kč hrubého (jedná se o 8. platovou třídu). Většina učitelek mateřských škol pobírá 9. platovou třídu. 10. platovou třídu mají ředitelky MŠ. Jakožto pedagogičtí pracovníci potřebují mít učitelky MŠ v rámci své pracovní doby rovněž čas na přípravu přímé pedagogické činnosti, kterou se zabývají v době nepřímé pedagogické činnosti. Pro učitelky MŠ platí 8hodinová pracovní doba jako pro všechny ostatní zaměstnance, rozhodně tudíž nemají kratší pracovní dobu než chůvy. Mateřské školy jsou většinou otevřené po dobu vedlejších prázdnin. V době hlavních prázdnin obvykle zajišťuje provoz alespoň část mateřských škol v dané obci. V důsledku toho si jen obtížně vybírají zaměstnanci mateřských škol řádnou dovolenou, na kterou mají jako pedagogičtí pracovníci ze zákona nárok. Kvůli tomu nemají v praxi možnost využít všechny dny studijního volna, přestože jim to zákon umožňuje. Mzdy chův se rozhodně nepohybují na hranici minimální mzdy. Na webu Moje dětská skupina, který spravuje Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí, je uvedeno, že zaměstnanci dětských skupin musí pobírat zaručenou mzdu v následující výši: „Nejnižší výdělek, na který mají tedy chůvy právo v rámci své odbornosti, činí v případě zařazení do 3. skupiny prací 16 280 Kč měsíčně; v případě zařazení do 4. skupiny prací 17 970 Kč měsíčně“ (ZDE). Ve skutečnosti se inzeráty s nabídkami zaměstnání pro chůvy v dětských skupinách pohybují ve vyšších částkách, například 21 000 až 30 000 měsíčně (ZDE), což přibližně odpovídá tarifnímu platu asistenta pedagoga ve škole (při plném úvazku), po němž se požaduje obdobě náročné vzdělání, jako je tomu u chův v dětských skupinách.

- Aktuálně jsou Evropské dotace pro DS přidělovány stylem skutečné docházky (obsazenosti) dětí, takže v praxi při práci s takto malými dětmi je prakticky nemožné na takové maximum dosáhnout, oproti tomu mají MŠ nárok na státní dotaci pouze na základě skutečně přihlášených dětí (naštěstí s tímto počítá i novela zákona o DS a tyto podmínky srovnává).
- MŠ mohou od rodičů vybírat úplatu do výše poloviny provozních nákladů, je ale nutné zdůraznit, že MŠ jsou umístěny často v prostorách obcí a DS naopak v komerčních nájmech, MŠ mají také dotovanou stravu, zatímco rodiče dětí v DS platí komerční ceny, které činí např. v Praze 85,-Kč za celodenní stravu, dle připravované novely Zákona o DS se počítá s maximální úhradou od rodičů ve výši třetiny minimální mzdy a zároveň s normativem odpovídajícímu normativu v MŠ (kde jsou 3 x nižší mzdové náklady), na rozdíl od MŠ nejsou DS nijak dále dotovány od obcí.

Pedagogická komora: Úplata, kterou hradí rodiče dětí, je v mateřských školách buď nulová (odpuštěnu ji mají vždy všichni předškoláci a sociálně slabé rodiny), nebo je v řádu stovek korun měsíčně, nikoliv tisíců, jak je tomu v případě dětských skupin. Zde se nabízí otázka, zda jsou dětské skupiny určeny i nízkopříjmovým rodinám... Nejedná se spíše o službu určenou výhradně pro střední třídu a majetnější rodiče? Mohou si rodiny z vyloučených lokalit dovolit umístit své dítě do dětské skupiny? Neprohlubuje vlastně současné (i to navrhované) nastavení plateb v dětských skupinách nerovnosti a není ve skutečnosti diskriminační? To by měl posoudit Veřejný ochránce práv…

- Signatáři si stěžují na byrokracii a administrativu, administrativní náročnost tzv. „šablon“ pro MŠ je ale srovnatelná s administrativní náročností dotací z ESF pro dětské skupiny, přičemž MŠ mají díky čerpání dotací z EU finance navíc, zatímco pro dětské skupiny dotace z EU tvoří hlavní (kromě školkovného jediný) příjem.

Pedagogická komora: Novela zákona o dětských skupinách počítá s tím, že provoz dětských skupin bude nově hrazen především přímo ze státního rozpočtu, nikoliv prostřednictvím dotací z evropských fondů, jak tomu bylo doposud (a jak je tomu v současnosti).

Na zavedení tohoto typu předškolní péče bylo alokováno z Evropského sociálního fondu v Programovacím období 2013 - 2020 (nezohledňujeme investiční výzvy IROP a dále pak pražský Operační program Praha pól růstu) celkem 7,3 mld. Kč. V současné době funguje v ČR 1 000 dětských skupin, které poskytují péči 12 678 dětem od 1 roku.

Pedagogická komora: Podle údajů uvedených Asociací provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí, je průměrný počet dětí na jednu dětskou skupinu 12,7. Podle dat z Českého statistického úřadu a MŠMT připadá na jednu třídu mateřské školy v průměru 22 dětí. Tyto děti vzdělává většinu provozní doby mateřské školy výhradně jedna učitelka (s výjimkou překrývání dvou učitelek na max. 2,5 hodiny denně, které bylo zafinancováno až letos, a to ze speciálního rozvojového programu MŠMT, s nímž je ovšem spojena administrativa navíc, a ne všechny mateřské školy na něj dosáhly…). V dětských skupinách pečují o 12 až 13 dětí (viz průměr 12,7 na jednu dětskou skupinu) 2 až 3 dospělé osoby současně. Přesnější údaje jsou součástí analýzy RIA k návrhu novely zákona o dětských skupinách: "K 1. 9. 2019 MPSV eviduje 955 aktivních dětských skupin (z celkového počtu 992 dětských skupin bylo 37 poskytovatelům za dobu fungování zákona oprávnění zrušeno.) V rámci dětských skupin vzniklo minimálně 1 900 pracovních míst (odpovídající plným úvazkům) na pozicích pečujících osob (nejsou zohledněni tzv. vedoucí pracovníci, koordinátoři, úklid, administrace, poskytovatelé stravy apod.). Kapacita v rámci dětských skupin je v současnosti 12 532 míst, do konce programového období vznikne pravděpodobně s podporou ESF 1150 dětských skupin s kapacitou přibližně 14 872 míst." (ZDE)

V současnou chvíli jsou DS dotovány POUZE z prostředků EU částkou cca 9.125,- Kč/dítě/měsíc s možnou spoluúčastí rodičů (nezastropovanou), poslední finance obdrží provozovatelé k 30. 6. 2022. Další financování dětských skupin má zajistit právě novela zákona o dětských skupinách, která počítá s příspěvkem ze státního rozpočtu.

Pedagogická komora: Normativ na dítě v mateřské škole je mnohem nižší a činí necelých 5 000 Kč měsíčně (čím mladší dítě je, tím nižší je normativ). Výpočet normativu pro mateřské školy je ovšem velmi složitý (každý krajský úřad stanoví jinou částku) a liší se podle celkového počtu dětí v dané mateřské škole. Kvůli tomu přímo do mateřské školy doputuje méně financí, než je oficiální normativ MŠMT (ZDE).

Našim cílem není srovnávat podmínky učitelů MŠ s chůvami v dětských skupinách, jelikož se domníváme, že se jedná o zcela jiný typ služby. Smyslem dopisu je upřesnit či vyvrátit informace, které jsou v dopise ředitelek MŠ uvedeny a dále pak upozornit na fakt, že dětské skupiny stále nemají zajištěné financování po ukončení EU dotací.

Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí z.s.
Mgr. Daniela Celerýnová, předsedkyně
daniela.celerynova@gmail.com

Příloha: Tabulka srovnání podmínek MŠ versus DS (při DS od 13 do 24 dětí)

Pedagogická komora: Tabulka Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí obsahuje ve sloupci „Mateřské školy“ zavádějící údaje. Většina učitelek mateřských škol pobírá 9. platovou třídu, v 10. platové třídě jsou ředitelky MŠ. Pracovní doba učitelek v mateřinkách činí 8 hodin denně (jako u všech ostatních zaměstnanců), je tudíž stejná jako u pracovníků dětských skupin (nelze zaměňovat přímou pedagogickou činnost s pracovní dobou). Jelikož je v mateřských školách většinu času pouze jedna učitelka na až 28 dětí, číní příslušný poměr 1:28 (průměrně jde o 1:22). V případě dětských skupin je to dle údajů v dopise Daniely Celerýnové reálně 1:6 (průměrná velikost dětské skupiny je 12 dětí, o které pečují minimálně dvě dospělé osoby). Pokud dětské skupiny navštěvuje 36 % dětí starších tří let, nemůže být celá dětská skupina „na plenách“, takže číslo 24 dětí na plenách naprosto neodpovídá realitě, ve skutečnosti půjde o 8 dětí na plenách (64 % z 12 dětí).

Mateřská škola s celodenním provozem poskytuje dětem vzdělávání déle než 6,5 hodiny denně, nejdéle však 12 hodin denně. Obvyklá délka provozu mateřských škol je 10 hodin denně. V návrhu novely zákona o dětských skupinách se stanovuje minimální provozní doba na 5 hodin denně:

§ 20a
(2) Příspěvek na provoz náleží poskytovateli za kalendářní rok, v němž poskytuje službu péče o dítě v jeslích, za kapacitní místo, které je alespoň 3 souvislé hodiny denně obsazeno dítětem do 3 let věku, jehož rodič, který uzavírá smlouvu o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, je zaměstnán, studuje v denní formě studia, je evidován jako uchazeč o zaměstnání u krajské pobočky Úřadu práce nebo je samostatně výdělečně činný, za předpokladu že oprávnění vzniklo a žádost o příspěvek na provoz byla podána nejpozději ke dni 31. října kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, na který poskytovatel žádá o příspěvek na provoz.
§ 20b
(1) Příspěvek na provoz je stanoven normativem jako roční objem běžných výdajů stanovených podle § 20a odst. 1 připadajících na jedno plně obsazené kapacitní místo. Za plně obsazené kapacitní místo se považuje kapacitní místo obsazené alespoň 5 hodin denně dítětem do 3 let věku.

Závěrem

Pedagogická komora nesouhlasí s konfrontačním tónem dopisu Daniely Celerýnové, předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí. Prokázali jsme, že většina v něm uvedených údajů je naprosto zavádějící. Doufáme, že jde o pouhou neznalost provozu mateřských škol, nikoliv o záměrné zkreslování.

Rádi zasedneme se zástupci této organizace (i dalších organizací působících v oblasti předškolního vzdělávání) k jednacímu stolu a budeme se společně se zástupci ministerstva práce a sociálních věcí, školství a financí podílet na přípravě koncepční změny v oblasti předškolního vzdělávání a péče o nejmladší děti. Je nutné, aby tato změna byla systémová a promyšlená. A aby byla ve prospěch dětí, ať už navštěvují jakýkoliv druh zařízení, nebo zůstanou v péči matky či otce v rámci rodičovské dovolené. V této souvislosti bude nutné novelizovat nejen legislativu k dětským skupinám, ale rovněž zákony, vyhlášky a nařízení vlády, které se týkají mateřských škol.

Rozhodně by měla být zajištěna věková návaznost, kdy dětské skupiny budou moci navštěvovat výhradně děti do tří let (nikoliv až do předškolního věku, jak je tomu nyní a jak to chce zachovat i připravovaná novela) a kdy děti od tří let (výjimečně i dvouleté) budou vzdělávány učitelkami v mateřských školách (nikoliv chůvami), a to podle jejich školních vzdělávacích programů.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Další informace k tématu dětské skupiny a mateřské školy ZDE, ZDE, ZDE a ZDE