Data z ekonomiky jsou i nadále solidní, i když už ne tak impozantní jako v úvodu roku, inflace stejně jako růst HDP nebo mzdy mírně zaostávají za stávající prognózou, avšak stávající odchylky jsou jen marginální, takže jediné, co vzbuzuje největší pochybnosti, je kurz koruny. Ta se stále nechce vrátit na trajektorii posilování narýsovanou modelem ČNB a drží se okolo 25,80 EUR/CZK, tedy necelá dvě procenta od průměru „naplánovaného“ pro poslední kvartál tohoto roku, navzdory dobrým výsledkům z ekonomiky i docela širokému úrokovému diferenciálu. Tedy ani hypotetický bonus v podobě skoro 200 bodů na krátkém konci úrokové křivky nemá sílu lákat další spekulativní kapitál na český trh.

Bankovní radu tak čeká další hlasování o zvýšení repo sazby, označovaném jako normalizace úrokových sazeb, které dále diferenciál rozšíří a možná pomůže koruně konečně se vydat požadovaným směrem.

Letos už popáté, respektive po sedmé od konce devizových intervencí loni v dubnu. Rozhodovat se přitom bude nad i na základě nové prognózy, o níž v tuto chvíli vlastně nevíme vůbec nic. Můžeme jen odhadovat, že nový výhled znovu nastíní inflační tlaky přicházející z mezd, či přesněji z napjatého trhu práce, a realitního trhu, který už ovšem začínají krotit vyšší úrokové sazby a od podzimu i přísnější pravidla pro hypotéky. Dlužno dodat, že tato opatření směřovaná na poptávku na realitním trhu nic nezmůžou se stále slabou nabídkou bytů brzděnou byrokratickými překážkami výstavby. Ale to už vlastně není pole působnosti centrální banky, ale především parlamentu.

ČNB čeká další jednání, které zatím nevypadá až tak jednoznačně jako ty předchozí. Dá více na korunu, nebo nebude až tak pospíchat a raději si počká na další čísla? Prozatím to vypadá padesát na padesát, nicméně více napoví komentáře bankéřů, které se mohou ještě týden objevovat. Pak už nastane sedm dní mlčení, spekulací a čekání na (ne)překvapení.

Petr Dufek
Analytik