Meziroční inflace se už vyšplhala na 18 %, a to především v souvislosti s rostoucími náklady na bydlení, které jsou nyní o čtvrtinu vyšší než loni. Dál zdražuje elektřina, plyn, paliva; rostou ceny tepla, zvyšuje se nájemné.

Bydlení se stává stále dražší položkou tuzemských domácností, které na pokrytí těchto nákladů musí vynakládat stále větší díl ze svých rozpočtů.

Příliš pozadu však za bydlení nezaostávají ani potraviny, které jsou v průměru dražší o 21 % a reagují tak na vývoj cen zemědělských produktů i nákladů zpracovatelů. Ještě více, a sice o čtvrtinu, si musíme připlácet v hotelích a restauracích.

Česká inflace je docela plošně rozložená a nedotýká se tedy pouze energií a potravin. Výrazně se prodražuje oblečení a obuv, vybavení domácností nebo třeba elektronika. Některé tyto ceny už řadu měsíců rostou dokonce nejrychleji v rámci celé EU. Jediné, co se z pohledu cen drží při zemi, jsou stále telekomunikace.

Hlavní inflační riziko stále představují nové ceny energií. Jsou sice zastropované, avšak k onomu stropu ještě úplně nevyšplhaly. Zároveň se drahé energie stále více přelévají do cen zboží a služeb prodávaných na trhu. Proto jejich inflační potenciál není zcela vyčerpaný, a bude proto tlačit inflaci dál nahoru.

S dvoucifernou inflací proto můžeme počítat minimálně až do poloviny příštího roku.

K ČNB avizované dvacetiprocentní metě se však inflace letos už s největší pravděpodobností nedostane. Oproti prognóze centrální banky je inflace nyní o 2,4 procentního bodu nižší, a tak ČNB nejspíš ani v listopadu nezvýší svoji hlavní úrokovou sazbu.

Inflace se stala výraznou brzdou ekonomiky, protože v jejím důsledku prudce klesá kupní síla. O co více lidé zaplatí za bydlení, o to méně jim zbude na to ostatní. Logicky proto už řadu měsíců klesají reálné tržby obchodníků, snižuje se spotřeba a nyní začíná docházet i na investice domácností do už tak drahého bydlení.