Oproti červenci se spotřebitelské ceny podle očekávání snížily o 0,2 %, a to především zásluhou zlevnění některých potravin a pohonných hmot. Levnější bylo i sezónní zboží v obchodech s oblečením a obuví. O něco více si naproti tomu připlatili zákazníci za dovolené, ale to už tak v letních měsících chodí. Jinak se asi nedá hovořit o žádném překvapení.

Mnohem zajímavější než samotný pohyb cen z měsíce na měsíc je vývoj meziroční inflace, který do značné míry ovlivní ochotu centrální banky dát české koruně konečně svobodu. A jak se je vidět, dva měsíce po sobě se inflační prognóza centrální banky naplňuje. K inflačnímu cíli je sice ještě daleko, ale je pravděpodobné, že inflace pozvolna poroste i v dalších měsících. Otázkou je, zda se jí podaří dostat nad úroveň dvou procent tak rychle, jak ČNB předpokládá. Prozatím totiž žádnou potenciální inflační vlnku vidět není. Ceny zboží téměř stagnují, a tak inflaci táhnou nahoru pouze ceny služeb, které se zvýšily oproti loňskému srpnu o 1,3 %.

Inflace se probouzí jen pomalu navzdory silné domácí poptávce podporované velmi slušným růstem reálných mezd českých domácností. Na trhu stále panuje velmi silná konkurence zostřovaná dlouhodobým boomem internetových obchodů pracujících přece jen s jinými náklady a maržemi než kamenné obchody. Proto ani silný zájem spotřebitelů téměř o cokoliv zatím ke zdražování nevedl.

S růstem cen je možné počítat i nadále u služeb

Stále tak platí, že nejrychleji rostou ceny tabáku a alkoholu. S boomem poptávky na realitním trhu však přichází i růst cen nemovitostí a s ním spojené zvyšování nájemného. Vzhledem k tomu, jak pomalu reaguje nabídka nových bytů, je velmi pravděpodobné, že růst nájemného bude dále zrychlovat a podporovat inflaci v jejím růstu.

S růstem cen je možné počítat i nadále u služeb, kde zvyšující se mzdy umožňují (a někdy i nutí) posunovat ceny vzhůru. Brzdit inflaci zatím naopak budou klesající náklady na energie vč. pohonných hmot, které jsou stále pod loňskou úrovní, a prostor pro jejich růst je zatím v nedohlednu. To je nepochybně pozitivní nejen pro spotřebitele, ale nakonec i pro velkou část průmyslu. Na druhé straně to znejišťuje výhled inflace, kterou by ČNB ráda viděla nad dvěma procenty. A tím posledním, co o inflaci v dalších měsících rozhodne, budou potraviny. Vzhledem ke slibné úrodě by si však od nich centrální banka neměla příliš slibovat.

S růstem inflace nad jedno procento počítáme nejdříve až v závěru letošního roku, s dosažením cíle dvou procent nicméně až mnohem později. Jak se zdá ze slov centrálních bankéřů, některým může stačit inflace s jistotou se přibližující dvojce, někteří by rádi inflaci jasně nad dvojkou, aby odsouhlasili exit a tedy uvolnění koruny ze svěrací kazajky intervenčního režimu. Předpokládáme, že zvítězí první názor a kurz koruny se už ve druhém pololetí příštího roku konečně začne vyvíjet v závislosti na vývoji nabídky a poptávky na trhu.

Petr Dufek
finanční analytik