Ve srovnání s ostatními zeměmi EU, které byly do této doby schopny své HDP odhadnout, jde o poměrně slabý výsledek. Celá EU či eurozóna si totiž v tomto období připisovala 0,2 %. ČR se s negativním výsledkem zařadilo pouze vedle Belgie, Rakouska či Lotyšska. 

Spotřeba domácností, která představuje více než 40 % HDP už rok klesá v důsledku stále nižší kupní síly obyvatel i obav z budoucnosti. Vysoká inflace, která drtí rodinné rozpočty, si tak evidentně vybírá svoji „daň“. Rozhodně ne poprvé ani naposledy vzhledem k tomu, že minimálně do poloviny příštího roku zůstane dvouciferná. Obavy z nezaměstnanosti a pokračující energetické drahoty proto nejspíš spotřebu obyvatel přiškrtí i v dalších kvartálech.

Pozitivní vývoj oproti spotřebě domácností vykazují i nadále investice. Ještě sice nejsou k dispozici podrobné údaje, ale je pravděpodobné, že drahé energie motivují firmy k investicím do úspor a nových technologických řešení.

Z pohledu struktury asi nepřekvapí zpráva statistického úřadu o tom, že nejvíce v tomto období utrpěly služby, především obchod a HORECA. Ta se sice původně spoléhala na postcovidový restart, ale jak už naznačovala průběžná měsíční data, ten už vlastně i rychle skončil ještě před letní sezónou. O co více lidé utratí za energie, o to méně jim zůstane na vše ostatní. A služby jsou v tomto směru samozřejmě první na ráně.

Co čekat dál? Pokles nejspíš pokračuje i v posledním čtvrtletí a je velkou neznámou, kdy skončí. Firmy v části průmyslu mají ještě zásobu starých zakázek, která pro ně nyní funguje jako polštář, avšak stále více podniků bude čelit vysokým cenám energií i opatrnosti odběratelů. Důsledky vysoké inflace hned tak neodezní, a proto s útlumem i na začátku příštího roku.