Důvodů, proč tomu tak je, je hned několik. První, který je nasnadě je tuzemský kurzarbeit, který zafungoval v prvních měsících krize. Firmy dostávaly částečné kompenzace mezd, a tak nemusely propouštět tak rychle, jako třeba při minulých recesích. V čase však význam programů Antivirus postupně rychle klesá a s ním i síla tohoto argumentu. Druhým možným vysvětlením je klesající míra participace, kterou ukazují čtvrtletí průzkumy. Pracovní trh část lidí raději opustí, než aby se stali nezaměstnanými. Jedná se pravděpodobně o starší spoluobčany, kterým dřívější boom ekonomiky nabídl přilepšení na penzi. Třetím důvodem je vyčkávání firem, které věří, že se brzy vše v dobré obrátí. Čtvrtým důvodem je dlouhodobý nedostatek zaměstnanců v řadě odvětví, který se řešil dovozem zahraničních pracovníků. Ten v podstatě ustal a část cizinců se dokonce vrátila domů, a tak na jejich pozice mohli zamířit někteří tuzemští nezaměstnaní.

Na přesnou kvantifikaci jednotlivých faktorů je zatím brzy, nicméně je pravděpodobné, že se tak nízkou míru nezaměstnanosti, jakou máme nyní, udržet nepodaří. Firmy začínají redukovat nabídku volných pracovních míst, což potvrzují i dnešní statistiky, a začínají snižovat i počty zaměstnanců. Svoji roli sehraje „restart“ koronavirové nákazy, která znovu zasáhne především do odvětví služeb. Jako zmírňující opatření může v závěru roku zafungovat právě projednávaný kurzarbeit, avšak je otázkou, v jaké podobě se jej podaří prosadit. Výrazná nejistota v ekonomice nepolevila a odhady nezaměstnanosti se staly jedněmi z nej nejistějších.