Nicméně právě první dvě uvedené země jsou důvodem, proč z celkového slabého čísla nemá smysl dělat velké drama. Ve Švédsku totiž dokonale zafungoval červnový srovnávací základ, protože právě loni touto dobou tam prodeje skokově vzrostly o téměř 73 %. Ve Francii to sice bylo jen o 9,2 %, avšak vzhledem k velikosti trhu je to číslo, které s celkovými výsledky za EU už zamíchat dokázalo. Třetí v pořadí lídr pádu a shodou okolností největší trh – Německo – se tentokrát propadá o téměř pět procent; na druhou stranu za celé první pololetí je stále ještě v mírném plusu.

Pokud se podíváme na jednotlivé koncerny či skupiny výrobců, tak se červnový propad dotknul především VW, PSA a FCA. Z jednotlivých značek se počet nových registrací meziročně snížil především VW, Nissanu, Fiatu, Peugeotu a Renaultu. Naproti tomu v plusu byl Seat, Dacia a Toyota.

Dnes zveřejněné statistiky automobilového trhu nejsou rozhodně příznivé, nicméně za tragické je přímo považovat také nelze. Už třeba kvůli zmíněnému efektu srovnávacího základu. A ten zafunguje i v příštích číslech, protože právě loňské léto bylo poznamenané výrazným předzásobením před zavedením přísnějších emisních limitů.

Díky loňskému letnímu před-emisnímu skoku budou teprve letošní čísla vypadat extrémně bledě. I po odeznění těchto mimořádných vlivů nejspíše zůstane trh za celý letošní rok v mírném mínusu. Důvodem bude především nejistota omezující investice firem (včetně těch do obnovy firemních flotil) a odkládání nákupu ze strany spotřebitelů. Ti vzhledem k zelenému tažení mohou vyčkávat na nástup nových modelů nebo třeba spekulovat na zavedení subvencí či jiných pobídek na nákup elektromobilů, další mohou čekat (a čekat) na lepší parametry nových „zelených“ modelů.

Vzhledem k tomu, že nelze spoléhat ani na export mimo trh EU, čekají automobilky nejspíše ještě perné měsíce. Tak dramaticky jako po roce 2008 se však situace zdaleka vyvíjet tentokrát nemusí.

Petr Dufek