V první řadě šlo tedy o samotnou úpravu HDP, který podle nejnovějších dat rostl loni o něco pomaleji, než se doposud uvádělo. Zatímco předběžný odhad hovořil o zrychlení mezikvartálního růstu na 1 %, první odhad snížil toto tempo na 0,9 % a včera zpřesněný na 0,8 %. V meziročním srovnání jsme se dostali z 2,9 % na 2,6 %, což samozřejmě není až takový rozdíl, který by měl vzbuzovat otázky. Stejně tak zásadní nebylo ani přehodnocení celoročních tří procent na 2,9 %. Nakonec jde už jen o stará čísla, která vůbec nic neříkají o tom, v jaké kondici je česká ekonomika nyní. Přesto nějaké zajímavé momenty v detailních datech najít můžeme.

Tím nejzajímavějším je fakt, že loňský rok byl rekordním z pohledu celkových investic, ale rovněž investic nefinančních podniků, které ještě pod tíhou zakázek a nedostatku zaměstnanců musely více peněz nasměřovat do nových technologií. K výraznějšímu investičnímu úsilí se vzepnul i veřejný sektor, který v tomto směru utratil třetí nejvyšší částku za posledních dvacet let. I když jde jen o „nominální“ o inflaci neupravená data, je to pozitivní obrat po delším půstu, který může brzy dostat další impuls v podobě potřeby vyčerpat dosud nevyčerpané peníze z pomalu končícího rozpočtového období EU nebo taky ránu ve formě úspor k udržení naplánovaných rozpočtových deficitů.

Z dalších zajímavých momentů posledních čísel lze uvést relativně vysokou ziskovost nefinančních firem pohybující se okolo 47 %, což je sice vinou vyšších mzdových nákladů pět procentního bodů pod úrovní roku 2007, ale stále výrazně nad evropským průměrem. A úspěšným byl loňský rok i pro domácnosti, jejichž reálné příjmy rostly nejrychleji od vstupu ČR do EU (o 4,7 %). Může to vypadat sice dramaticky, nicméně s dlouhodobým průměrem 1,9 % to rozhodně nic moc neudělalo. A s výsledky za rok letošní už nejspíše také ne.