Nejrychlejší růst v tomto období zaznamenaly mzdy pracovníků pohybujících se na realitním trhu (+11,8 %). Nelze si ovšem nevšimnout, že u nich zafungoval nízký srovnávací základ, neboť loni touto dobou tam padaly mzdy o pět procent. Dalším v pořadí jsou zdravotníci, kterým se tentokrát platy navýšily o 8 %. Na konci řebříčku je kultura, zábava a rekreace (+0,6 %) a veřejná správa (+2,3 %), kde ovšem zase zafungoval vysoký základ z loňského třetího čtvrtletí.

V sekundárním sektoru – ve zpracovatelském průmyslu zůstal růst mezd v podstatě umírněný (+5,4 %), ve stavebnictví, které se dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovníků, dokonce výrazně podprůměrný (+3,6 %). Je tedy vidět, že i nadále má tato část ekonomiky své mzdové náklady – v průměru (!) pod kontrolou.

I když růst mezd a platů v podnikatelské sféře a odvětví s výrazným podílem státu je v procentech velmi podobný, nůžky se mezi těmito dvěma sférami dál rozvírají. Aktuálně tento rozdíl v důsledku dřívějšího rychlého zvyšování platů ve veřejném sektoru činí přes šest tisíc korun.

Stále platí, že průměrná mzda je do značné míry virtuální číslo, protože na něj nedosáhne nadpoloviční většina zaměstnanců. Navíc je ovlivněna i strukturálními změnami ve firmách a přesuny zaměstnanců z odvětví s nízkými mzdami, například z oblasti cestovního ruchu či přímo oblasti HORECA. Úbytek levnějších (třeba i zahraničních pracovníků) pak dokáže s průměrnými čísly mezd sám o sobě zahýbat. Z pohledu kupní síly nám toho letos v důsledku zrušení superhrubé mzdy moc neříká ani průměrná, ani mediánová mzda.

Růst mezd bude v podobném tempu pokračovat i v dalších měsících. Asi nelze očekávat, že by inflační skok na přelomu roku mohly mzdy hned kompenzovat, a tak nejspíš reálně mzdy v první polovině roku 2022 poklesnou.