Hlavní brzdou byl tentokrát automobilový průmysl, který propadl o necelých sedm procent a reagoval tak na slábnoucí zájem o nové vozy v Evropě, který byl patrný už od podzimu. Naproti tomu energetika jen v lednu vykázala – i díky počasí – nárůst o 16 % - a výrazně tak kompenzovala podobně jako v celé EU propad zpracovatelského průmyslu přesahující tři procenta.

Výsledek průmyslu lze považovat za velmi slabý, nicméně určité pozitivní signály v lednových číslech nepochybně najít lze. Nadějně vyznívají především nové zakázky (+1,9 %), které táhne vzhůru zájem o produkci automobilového průmyslu, počítačů a elektroniky.

Jde samozřejmě jen o obrázek jednoho měsíce, z něhož nelze dělat sáhodlouhé závěry pro celý letošní rok, nicméně alespoň nesvědčí o žádné rýsující se tragédii. Nadále ovšem platí, že úspěch tuzemského průmyslu stojí především na dobrém „počasí“ v zahraničí, kde rizika a nejistoty rozhodně nemizí ani se nezmírňují. Počínaje brexitem, slabou poptávkou v Německu nebo nejasným směrem celého automobilového trhu.

Přesto i nadále počítáme s malým, leč stále kladným výsledkem průmyslu za celý letošní rok. Na druhou stranu si od něj však neslibujeme, že by mohl sám o sobě zvrátit očekávané zpomalení české ekonomiky, které je stále více patrné.

(autor je finanční analytik)