Nejmasivnější protiruská kampaň od skončení první studené války (1989) zjevně nedosáhla svého cíle. Selhala. Z čeho tento optimismus? Z průzkumů, které proběhly ve stejnou dobu na různých místech světa – a měly dokázat pravý opak. U nás jej provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM, výzkumné oddělení Sociologického ústavu Akademie věd ČR). Jiná stejně seriózní německá agentura u našich západních sousedů. A další uskutečnili Američané mezi významnými zástupci státních zaměstnanců.

Propagandisté  v hlavních médiích jsou z výsledků rozladěni až zděšeni. Washington Post (noviny, které nedávno napadly za „proruské“ postoje prezidenta Zemana, a byly proto citovány našimi havlisty jako slovo Boží) patří k těm prvním. Rozladěně se ptají, jak je možné, že 43% Němců se necítí být Ruskem ohroženo a naopak většina je pro obnovení normálních vztahů s Ruskou federací. Bohumil Doležal, nestor české havlistické mediální kavárny, je zděšen. Zato svazáci z Mladé fronty (Včera dnes a zítra) si raději vyhrnuli rukávy a pustili se do díla.

Je sklenice poloprázdná, či poloplná?

„Největší hrozbou je pro nás Rusko, myslí si Češi. “ Tak hlásá titulek Babišovy idnes, reagující na výsledky průzkumu CVVM, podle něhož 72% lidí nepokládá Rusko za hrozbu. Soudruzi nyní musejí našim občanům „vysvětlit“, že si myslí opak toho, co si myslí. Interpretace je totiž, jak víme, důležitější než „průzkum“ sám. Jdou na to tudy:

„Rusko je v současnosti největší reálnou hrozbou pro Českou republiku. Podle aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění si to myslí 28 procent lidí. Federace Vladimira Putina tak předstihla KLDR i Sýrii. Češi se bojí také epidemie, mezinárodního organizovaného zločinu a terorismu.“

Aplikace známého testu se sklenicí naplněnou z poloviny vodou: Pesimista ji bude prohlašovat za poloprázdnou, optimista ji bude mít za poloplnou. Jen s tím rozdílem, že v tomto případě je nutno prohlásit za plnou sklenici, v níž není vody ani třetina. Čtěme proto dále:

„Dotazovaní odpovídali na jednoduchou otázku: „Domníváte se, že existuje nějaký stát, který představuje reálnou bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku?“ Nejrizikovější státy současnosti pro bezpečnost Česka nepřekvapivě odpovídají současné situaci na poli celosvětové politiky. I přesto je však umístění Ruska na prvním místě poměrně velkým překvapením. Před čtyřmi lety v něm totiž vidělo hrozbu pouhých 11 procent dotazovaných. Zhruba každý sedmý dotazovaný pak za hrozbu považuje Ukrajinu. Dále se umístily Irák, Írán, Afghánistán i Sýrie.“

Pozoruhodná čísla

To už si z nás dělají opravdu legraci, může někoho napadnout? Nebo nám snad jen otevřeně  ukazují, jakým nýmandům v přípravě veřejnosti na válku naše havlistické elity propagandu v médiích svěřují? Po dlouhé měsíce čtyřiadvacet hodin denně cpou všechna média veřejnosti  do hlavy nenávist k Rusku a strach z prezidenta Putina. Jestli je něco překvapivého, pak pouze to, že to téměř tři čtvrtiny národa se jim zmanipulovat nepodařilo. Proto jen "neutrální" konstatování idnes: „Dvě pětiny dotázaných odmítly existenci hrozby, nebo zvolily odpověď „nevím“. To ale není zdaleka ještě jádro manipulace. Přichází až vzápětí:

"Součástí průzkumu bylo také vyhodnocení dalších reálných hrozeb, které nejsou vázány na konkrétní státy. Češi se v tomto ohledu nejvíce bojí epidemie některé z nemocí a také světové ekonomické krize. Odpovědělo tak 42 a 40 procent dotázaných. Třetina Čechů si myslí, že Česku reálně hrozí surovinová krize, 29 procent lidí se bojí války a 27 procent přírodní katastrofy.

Mezinárodní organizovaný zločin považuje za velkou hrozbu 65 procent lidí, čtvrtina ho označila za hrozbu malou. Teroristické skupiny a jednotlivce označilo za závažné ohrožení 62 procent Čechů, radikální náboženská hnutí vnímá jako velkou hrozbu 47 procent veřejnosti. (...) Při pohledu na vlastní budoucnost a budoucnost blízkých převažuje dvoutřetinovou většinou optimismus, ale v pohledu na budoucnost české společnosti a lidstva převažuje pesimismus.“

Jinými slovy: Zhruba stejná menšina těch, kdo mají údajně z Ruska strach, se současně bojí války. Absolutní většina za „velkou hrozbu“ namísto toho považuje mezinárodní zločin a terorismus. I to nám pochopitelně vtloukají do hlav. Již víc než celé desetiletí. Prostě – honí moc zajíců najednou – a tak se tentokrát vloudila chybička.

Americký průzkum

Nechme si nicméně tyto údaje okamžik „uležet“ a podívejme se na podobný průzkum ze Spojených států. Narozdíl od toho našeho „všeobecného“ byl uskutečněn na velmi přesném vzorku lidí, kteří mají většinou velmi dobrý přístup k „necinknutým“ informacím mediální propagandy. A připomeňme nejprve, že v září, říjnu i listopadu prezident Obama opakovaně – ve shodě s mediálním mainstreamem – označil velmi hlasitě za hlavní rizika pro Ameriku právě Rusko. Burcoval, že podle něj je prý stejně nebezpečné jako ebola či islámský terorismus.

Respondenty zmíněného byli většinou (77%)  ti mezi informovanými nejinformovanější: zaměstnanci ministerstva obrany. Ostatní dotazovaní jsou z dalších významných ministerstev, včetně ministerstva vnitra a zahraničí včetně 55% (!) velitelů ve středních a vysokých funkcích.

Co s tím?

Výsledky jsou šokující: Tři čtvrtiny dotázaných se domnívají, že z hlediska národní bezpečnosti USA je situace horší, než byla v roce 2008 – tedy bezprostředně poté, kdy nastoupil do Bílého domu právě Barack Obama.

Stejnou většinou hlasů se shodli na tom, že největší riziko představuje islámský extrémismus. O druhou a třetí příčku hlavních hrozeb pro Spojené státy (64%) se dělí počítačové útoky a „nefunkčnost politického systému USA“(!). První pětici rizikových faktorů uzavírá astronomický státní dluh Ameriky (55%). Na šestém místě je „Írán s jeho jadernými zbraněmi“, teprve na sedmém „ruská rozpínavost“ (37%) a „zvyšování vojenské síly Číny“ (33%). Až ve druhé desítce rizik pak najdeme pandemické nemoci, jaderné zbraně či změny klimatu.

Polovina dotázaných je přesvědčena, že „současné vedení země se příliš spoléhá na užití vojenské síly při prosazování zahraničně-politických cílů.“ Obecně považuje většina použití vojenské síly za přípustné pouze pro obranu samotných USA a jejich spojenců před přímým vojenským nebo teroristickým útokem.

Tak si to shrňme

Informovaní Američané vědí, že „ruská hrozba“ má v pořadí reálných rizik až druhořadé místo. Skutečnou se může stát pouze v případě, že Obamova vláda bude postupovat jako dosud: „příliš spoléhat na užití vojenské síly při prosazování zahraničně-politických cílů.“

Uvědomují si současně, že vedle islámského terorismu je nejvíce ohrožuje „nefunkčnost politického systému USA“. Nechme stranou, že je pro ně ale už velmi obtížné spojit si tyto dvě hrozby v jedinou rovnici: Islámský terorismus – v podobě v jaké dnes Americe skutečně reálně hrozí – je totiž původně umělý produkt "stvořený" až po 11. září řadou válek a vojenských intervencí USA v arabském světě. A že totéž, počínaje drastickými zákony na omezení občanských svobod (Patriot Act) a konče uměle vytvořenými bankovními „bublinami“, jež vyvrcholily finanční a hospodářskou krizí Západu, působí na rozklad celého systému americké demokracie.

Spojit si to ale mohou opravdu těžko. Američané jsou totiž pod neustálým tlakem mediální válečnické propagandy. Stejně jako my, Němci a většina evropské veřejnosti, jen ještě daleko masivněji a bezostyšněji. Kdo nevěří tomu, že něco v tomto smyslu může překonat například Českou televizi, ať se pro ilustraci podívá na fotografie, které přinesl například aeronet. Podívejte se pozorně na oba obrázky, zvláště na rozdíly v transparentech nad hlavami demonstrantů:

Zděšení nestora „kavárny“

Ale zpátky domů. Naše veřejnost tedy podle posledního průzkumu, jak řečeno, vnímá „ohrožení Ruskem“ velmi podobně jako Němci či Američané. Lépe řečeno „Putinovo nebezpečí“ je pro ni dokonce ještě mnohem méně podstatné, což je zřejmě dáno přece jen větší blízkostí problému a znalostí reality, kterou ani bubny válečné propagandy nedokážou zvrátit.

Se zoufalstvím si toho povšimly dokonce i některé "pomazané hlavy" české propagandistické obce. Podobně jako jejich soudruzi z Washington Post zjevně nechápou, jak je možné, že agentury pro výzkum veřejného mínění tentokrát manipulaci tak „zvoraly“. Například „publicista“ (nestor pražské havlistické „lumpenkavárny“) Bohumil Doležal se svěřil Neviditelnému psu přímo s doporučením, jaké „návodné otázky“ měly lidem položit, aby byl výsledek „lepší“:

„Soudě podle agentury CVVM má česká společnost velmi deformovaný a oslabený smysl pro nebezpečí. Vinu na tom nepříznivém dojmu má ovšem sama agentura, která klade respondentům zavádějící a nesmyslné otázky, tj. předem definuje okruh hrozeb tak, že mezi nimi chybí znovuprobuzený ruský imperialismus. Takže to vypadá, jako by se lidé u nás nejvíc báli „organizovaného mezinárodního zločinu“. V malounko přeneseném slova smyslu je ovšem možné uvést, že ruský Drang nach Westen a ruská subverse na Ukrajině je vlastně taky formou mezinárodního organizovaného zločinu, muselo by se to ovšem v rámci toho průzkumu říci nahlas, tedy aspoň respondentům. Dovolil bych si odhadnout, že se tak nestalo. Pak není divu, že si lidé prostě vyberou jako nejreálnější jedno z nabízených osmi málo reálných nebezpečí (organizovaný mezinárodní zločin, teroristické skupiny či jednotlivci, radikální náboženská hnutí, uprchlíci, krajně pravicové skupiny, cizinci žijící v ČR, krajně levicové skupiny, cizí zpravodajské skupiny).

Poněkud reálnější je hodnocení toho, která země představuje reálnou hrozbu pro ČR. Nás, co si myslíme, že je to Ruská federace, je ovšem mizivých 28 % - přesto představujeme mezi dotazovanými relativně nejsilnější skupinu, těsně za námi je ovšem 21 % přesvědčených o tom, že pro ČR nepředstavuje reálnou hrozbu žádná země, a na třetím místě jsou ti, co se domnívají, že nás nejvíc ohrožuje Ukrajina (!).“

Konstatujme: Tentokrát to prostě nevyšlo. Nejen pro to, že žádný plán nikdy zcela nevyjde. Každý rozumný člověk, který nespoléhá pouze na „oficiální“ média, to ví samozřejmě dávno: Stále větší část veřejnosti si o „ruském nebezpečí“ myslí něco úplně jiného, než jí potřebuje vnutit propaganda založená na potřebě eskalace napětí a přípravě války s nepoddajnou Ruskou federací vedenou prezidentem Putinem.

Bude však záležet na tom, co si lidé myslí?

(Poznámka redakce: Chcete-li si poslechnout další názory šéfredaktora Protiproudu Petr Hájka v přímém přenosu, nalaďte si dnes ve 21 hodin slovenské internetové rádio Slobodný vysielač http://aac.slobodnyvysielac.sk/, kde mu můžete v živém vysílání rovněž položit otázky.)

Publikováno se souhlasem vydavatele.