Aktuální zpráva z tisku: „Důvěra Čechů v Evropskou unii klesla na 37 procent. V průzkumech CVVM je to nejméně od roku 2003. Češi oproti loňsku výrazně méně věří i OSN a NATO“.

Jak je to asi na Slovensku?, napadlo mě. Že jsem se mohl podívat do tamních novin či hlavních internetových zpravodajských webů – anebo přímo na stránky bratislavských agentur pro výzkum veřejného mínění? Ale kdež, to není tak jednoduché. Zajímalo mě totiž, jak je to doopravdy. Ne co nám „ONI“ předstírají.

Proč ta nedůvěra? Kdo jsou „ONI“? A proč je dnes tolik důležité znát v České republice autentické zprávy a názory ze Slovenska – a naopak? Pokusím se to vysvětlit. Dobrodružství další proražené zdi právě začíná.

V čem je problém?

Netajím se s tím, že nejsem příznivcem ani Evropské unie, ani OSN, ani NATO. Mám stovky racionálních důvodů a důkazů, že tyto nadnárodní organizace jsou hlavy téže stohlavé saně. Prastarého draka toužícího vládnout světu, zotročovat obyčejné lidi, plodit dobyvačné války. Obludy, která v této historické epoše předstírá „lidskou tvář“, demokratickou legitimitu a touhu po „dobru pro všechny, ale ve skutečnosti je smrtelným nebezpečím autentickým státům a národům Evropy a celého světa.

Tento názor nemám postaven jen na důkladném pozorování současného dění kolem nás. Pramení hlouběji. Kromě jiného v mé dlouholeté zkušenosti ze života poblíž nejvyšších pater politiky (domácí i mezinárodní). A ještě delší profesionální žurnalistické dráhy, jež mi umožnila pochopit mechanismus mediálních manipulací, které podstatu toho nebezpečí chtějí před lidmi zakrýt.