V parlamentě zamázli pokus zastavit likvidaci českého zemědělství a devastaci české krajiny. Demoblok a Piráti pouze dělali svou práci – prosazovat zájmy nadnárodních korporací proti obyvatelům ČR. To znamená vyždímat z místních lidí a místní krajiny co nejvíc peněz co nejrychleji. Bez ohledu na následky. Vlastně jim to nemůžeme zazlívat, je to základní smysl jejich existence.

Větším překvapením je selhání ANO, které zákon o povinném podílu českých potravin nejprve podpořilo. Že by u Andreje Babiše zvítězila zbabělost nad chamtivostí? Vždyť jeho Agrofert by byl mezi těmi, kdo by na ochraně českého zemědělství vydělali nejvíc. Jenže přínosy zákona by se dostavily až někdy v budoucnu a případný bojkot ze strany řetězců by Babišův podnik pocítil okamžitě. Navíc by se k řetězcům zcela jistě přidaly zahraniční banky (tedy všechny banky), takže by Agrofert mohl skončit za pár měsíců. Inu, ani největší oligarcha v zemi není tak tak velký pán, aby si mohl dopřát luxus nezávislosti.

Kdyby byl na Babišově místě někdo typu Orbána, už by v místních centrálách sítí supermarketů seděli potenciální nucení správci a šikanózní finanční či hygienické kontroly by drtily každého, kdo by se pokoušel české vládě cokoliv diktovat. Manažeři nadnárodních řetězců by si velmi rychle spočítali, že spokojit se s polovičním ziskem je lepší než nic. A co se týče bank, o té odvětvové dani se už mluví dlouho. A není náhodou vývoz nezdaněného zisku trestným činem?

Jenže to bychom museli mít nějakého úplně jiného premiéra. Konec konců, co čekat od člověka, který raději prohraje volby, než by očkoval „neschválenou vakcínou.“

Přitom, zrovna v případě Andreje Babiše to není jen otázka genetického vybavení či zážitků z dětství. Je to pán téměř důchodového věku, který ztrávil celý život mezi byznysem a politikou. Dělal to tak, že se v tom stal druhým nejlepším v celé zemi. To znamená, že se dokázal určitému prostředí perfektně přizpůsobit (lepší už byl pouze Petr Kellner). Vypěstoval si veškeré potřebné rysy. Jenže teď taky vidíme, že ty povahové rysy, které vedou k nárůstu bohatství a politické moci, ty zároveň znemožňují razantně vystoupit na obranu vlastní země, a dokonce i na obranu vlastních zájmů.

Netýká se to jen potravin, ale všech oblastí života.

(zdroj: petrhampl.com)