Pro nás v České republice je obtížné porozumět ekonomickým trendům, protože jsme velkou část života žili ve velmi neobvyklém prostředí. Zatímco ve většině západního světa životní úroveň středních a nižších vrstev klesala, většině české společnosti se dařilo stále lépe (když nepočítám ty, kdo se dostali do exekucí ani ty, kdo bydlí v mizerných regionech apod.)
Nikdo se tou příčinou nezabýval a mnozí se dokonce domnívali, že to je nějaká samozřejmá vlastnost, která bude pokračovat. Nebude! Nejlogičtější vysvětlení je to, že ještě dobíhalo rozdělování bohatství zděděného po komunistech (respektive toho, co jsme my sami vytvořili v dobách předlistopadových vlád). Nejde jen o privatizace fabrik a nemovitostí a přírodního bohatství, ale také o naprosto unikátní situaci, kdy prázdný trh umožňoval založení tisíců nových firem a zároveň byla země bohatá, vzdělaná a s fungující infrastrukturou.
To je velice neobvyklé. Normálně je tomu totiž tak, že buď je země chudá a zaostalá (potom toho moc nezaložíte, protože není komu prodávat) nebo je bohatá a potom jsou trhy obsazené, a objeví se jen sem tam nějaká drobná příležitost. Ti, kdo v 90. letech založili firmy (nebo v takových firmách zbohatli jako manažeři), ti vyhráli v loterii. Ale loterie skončila. Vracíme se na Západ. A na Západě v 21. století je normální chudnout. I když zrovna neřádí Zelený úděl nebo sankce.
(zdroj: petrhampl.com)
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV