Petr Hampl: Proč dnes děti věří propagandě víc než vlastním rodičům?

15.12.2019 15:33 | Zprávy

Výročí Listopadu 89 a diskuze o výhodách a nevýhodách starého a nového režimu znovu ukázaly názorovou propast. Ti, kdo předlistopadový režim nezažili, o něm smýšlejí naprosto jinak než ti, kdo v něm žili, pracovali, bydleli a vychovávali děti.

Petr Hampl: Proč dnes děti věří propagandě víc než vlastním rodičům?
Foto: Archiv PH
Popisek: Petr Hampl

Zvláště zajímavá situace nastává tam, kde mladý člověk dostává určitou informaci na ideových školeních (zpravidla, že před listopadem 89 tu panoval temný stalinismus) a něco úplně jiného mu říkají rodiče (zpravidla, že se jim žilo lépe než dnes). Proč svým rodičům nevěří osobní zkušenost? Dalo by se pochopit, že mladí nevěří starým, když dojde na počítače nebo třeba sexuální morálku. Je normální, že dětem připadají jejich rodiče trochu zastaralí. Ale proč jim nevěří ani tak banální věc, jako jak se jim cestovalo nebo nakupovalo v roce 1987?

Protože to není žádná „obyčejná zkušenost“! Je to něco, co rozhoduje o tom, jestli jste správný pokrokový mladý člověk. Co rozhoduje o tom, jestli budete patřit mezi lepší lidi, jestli vás vezmou na letní stáž nebo zda postoupíte do dalšího kola výběrového řízení. Jak na vás budou pohlížet lidé, kteří rozhodnou o vaší kariéře.

Zkusme si představit, že by otázka zněla jinak. Jsou rodiče schopni posoudit, jak se jim žilo v roce 1987? Funguje jim paměť? Lžou svým dětem? Potom by naprostá většina mladých lidí souhlasila, že vyprávění rodičů je věrohodné.

Jenže ve skutečnosti je otázka postavena jinak a dala by se přeložit přibližně takto: Říkají rodiče to, co mi pomůže v dalším životě?

A tady musíme dát mladým do značné míry za pravdu. Jejich rodiče vyrostli ve světě, kde bylo důležité, aby člověk uměl nějaké řemeslo nebo užitečnou dovednost. Na tom záviselo jeho postavení – ať formálně nebo skrz „známosti.“ Tak tomu bylo v 80. i 90. letech. Tehdy se mohlo bez obav mluvit o tom, jaké to bylo za starých časů.

Jejich děti vyrůstají do světa, který je rozdělen mezi pár velkých organizací. Důležité je umět šplhat, být „in“, mít správné názory, být šestkrát povýšen. Vítěz bere víc než kdykoliv předtím, ale také následky porážky jsou těžší než kdykoliv dříve. Kdo vypadne, ten nebude mít na bydlení, nedokáže obstarat ani další životní potřeby a bude zbaven lidské důstojnosti. Soutěž tedy nabírá místy až zoufalou podobu. Nadšené veřejné vyznávání „děkuji, že mohu vyrůstat v úžasném svobodném světě pod milovaným vůdcem generalissimem…“ je ještě to nejmenší.

Co o tom mohou vědět jejich rodiče, kteří vyrůstali v idylickém světě?

Mimochodem, všimněte si, že ti mladí lidé z řemeslnických rodin, které si našly vlastní cestu úplně mimo politicky korektní korporátní svět, ty nemají problém svým rodičům věřit.

(zdroj: petrhampl.com)

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Proč jste si vybral za terč zrovna Feriho?

Já ho nehájím, dostal, co si zasloužil, ale ukažte mi stranu, která ve svých řadách neměla někoho, kdo byl čelil trestnímu stíhání nebo nebyl odsouzen? Je to přeci i případ ANO, kde dokonce v čele stál trestně stíhaný člověk a nikomu to nevadilo. Navážet se pak do jiných mi přijde z vaší strany dost...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Timur Barotov: Trumpova červená vlna, co to znamená pro trhy?

15:49 Timur Barotov: Trumpova červená vlna, co to znamená pro trhy?

„Americký lid vyjádřil silnou touhu po změně a obdaroval Trumpa silný mandátem, který tak bude mít d…