Petr Hampl: Proč dnes děti věří propagandě víc než vlastním rodičům?

15.12.2019 15:33 | Zprávy

Výročí Listopadu 89 a diskuze o výhodách a nevýhodách starého a nového režimu znovu ukázaly názorovou propast. Ti, kdo předlistopadový režim nezažili, o něm smýšlejí naprosto jinak než ti, kdo v něm žili, pracovali, bydleli a vychovávali děti.

Petr Hampl: Proč dnes děti věří propagandě víc než vlastním rodičům?
Foto: Archiv PH
Popisek: Petr Hampl

Zvláště zajímavá situace nastává tam, kde mladý člověk dostává určitou informaci na ideových školeních (zpravidla, že před listopadem 89 tu panoval temný stalinismus) a něco úplně jiného mu říkají rodiče (zpravidla, že se jim žilo lépe než dnes). Proč svým rodičům nevěří osobní zkušenost? Dalo by se pochopit, že mladí nevěří starým, když dojde na počítače nebo třeba sexuální morálku. Je normální, že dětem připadají jejich rodiče trochu zastaralí. Ale proč jim nevěří ani tak banální věc, jako jak se jim cestovalo nebo nakupovalo v roce 1987?

Protože to není žádná „obyčejná zkušenost“! Je to něco, co rozhoduje o tom, jestli jste správný pokrokový mladý člověk. Co rozhoduje o tom, jestli budete patřit mezi lepší lidi, jestli vás vezmou na letní stáž nebo zda postoupíte do dalšího kola výběrového řízení. Jak na vás budou pohlížet lidé, kteří rozhodnou o vaší kariéře.

Zkusme si představit, že by otázka zněla jinak. Jsou rodiče schopni posoudit, jak se jim žilo v roce 1987? Funguje jim paměť? Lžou svým dětem? Potom by naprostá většina mladých lidí souhlasila, že vyprávění rodičů je věrohodné.

Jenže ve skutečnosti je otázka postavena jinak a dala by se přeložit přibližně takto: Říkají rodiče to, co mi pomůže v dalším životě?

A tady musíme dát mladým do značné míry za pravdu. Jejich rodiče vyrostli ve světě, kde bylo důležité, aby člověk uměl nějaké řemeslo nebo užitečnou dovednost. Na tom záviselo jeho postavení – ať formálně nebo skrz „známosti.“ Tak tomu bylo v 80. i 90. letech. Tehdy se mohlo bez obav mluvit o tom, jaké to bylo za starých časů.

Jejich děti vyrůstají do světa, který je rozdělen mezi pár velkých organizací. Důležité je umět šplhat, být „in“, mít správné názory, být šestkrát povýšen. Vítěz bere víc než kdykoliv předtím, ale také následky porážky jsou těžší než kdykoliv dříve. Kdo vypadne, ten nebude mít na bydlení, nedokáže obstarat ani další životní potřeby a bude zbaven lidské důstojnosti. Soutěž tedy nabírá místy až zoufalou podobu. Nadšené veřejné vyznávání „děkuji, že mohu vyrůstat v úžasném svobodném světě pod milovaným vůdcem generalissimem…“ je ještě to nejmenší.

Co o tom mohou vědět jejich rodiče, kteří vyrůstali v idylickém světě?

Mimochodem, všimněte si, že ti mladí lidé z řemeslnických rodin, které si našly vlastní cestu úplně mimo politicky korektní korporátní svět, ty nemají problém svým rodičům věřit.

(zdroj: petrhampl.com)

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jaroslav Pešta: Farma lobby vydělává na chronicky nemocných, míní Robert Kennedy Jr.

14:50 Jaroslav Pešta: Farma lobby vydělává na chronicky nemocných, míní Robert Kennedy Jr.

„Lidé si musí uvědomit, že čtyři společnosti, které vyrábějí všech 72 vakcín (pro očkování děti v US…