Podle dostupných údajů má momentálně v České republice připadat na 150 lidí jeden výherní automat. Ve srovnání s okolním světem je to svým způsobem unikát. Běžné je totiž číslo začínající minimálně na hranici jednoho tisíce. Proto se politici rozhodli, že zpřísní pravidla hry, aby nežádoucí dopady hráčské vášně byly minimalizovány. Řeč je o novele loterijního zákona.  

Ta umožňuje obcím výrazně ovlivňovat povolování výherních automatů a podobných zařízení. Zároveň mohou vydávat obecně závazné vyhlášky, které zakazují nebo omezují provozování hazardu, buďto v části obce nebo na celém jejím území. Řada obcí zmiňované pravomoci přivítala. S výjimkou toho, že ta zařízení, která už byla povolena, mohla fungovat ještě další tři roky. Před tím, než byla novela přijata, vydávalo ministerstvo financí povolení provozovat výherní automaty často navzdory požadavku obcí, případně jejich vyhlášek.  

Tento spor řešil Ústavní soud a dal za pravdu postiženým obcím. Jak ukázala jejich zkušenost, je to prakticky jediný možný způsob, jak se domoci svých práv. Ostatně sám ombudsman takovýto postup radí i ostatním obcím. Zároveň existuje naděje, že sporná pasáž zákona umožňující po přechodné období provoz videoloterijních terminálů bude ze zákona vypuštěna. Znamenalo by to, že by se další obce už nemusely individuálně obracet na příslušný soud. Města právě kvůli přechodné lhůtě zakotvené v loterijním zákoně nemohou účinně regulovat hazard, přestože jim toto právo přiznávají starší nálezy Ústavního soudu.  

To však není zdaleka jediný problém, který se hazardu týká. Další představuje dodržování daných pravidel. Podle nich by výše sázek a proher měla být omezena. Což se v praxi údajně neděje. Maximální sázka 50 korun a nejvyšší hodinová prohra deset tisíc jsou překračovány. V prvním případě se limit posouvá až k hranici jednoho tisíce korun, ve druhém potom dosahuje částky kolem čtvrt milionu. Podle názoru Věcí veřejných k tomu dochází kvůli usnesení vlády, které umožňuje obcházet striktní dodržování limitů.  

Proto strana podala na členy kabinetu trestní oznámení. Příslušní úředníci z ministerstva financí tvrdí, že zmiňované limity na sázky a prohry se netýkají právě videoloterijních terminálů. Na čí straně je pravda, to začne ve spolupráci se státním zastupitelstvím posuzovat policie. Bude to práce svým způsobem specifická. Za oblast hazardu totiž jen těžko může nést odpovědnost kabinet jako celek. Tato sféra patří pod ministerstvo financí. Rovněž je sporné, zda by ministři měli nést trestní odpovědnost za hlasování o různých usneseních kabinetu. Takže v této souvislosti by bylo překvapením, kdyby Věci veřejné s trestním oznámením uspěly.  

Což pochopitelně neznamená, že neexistují zákulisní tlaky na to, aby pravidla pro provozování hazardu nebyla zpřísňována a aby jejich případné překračování bylo tolerováno. V souvislosti s videoloterijními terminály může být nejúčinnější obranou svěření většiny kompetencí do rukou obecní samosprávy. I když pro velká města to úplně neplatí. Tam vazba mezi voličem a zastupitelem není tak těsná a může to boj proti hazardu komplikovat.  

Na celostátní úrovni je to potom o kvalitě jednotlivých úředníků. V této souvislosti je zarážející zjištění ombudsmana, které zveřejnil zhruba před rokem. V publikovaném materiálu píše o tom, že zjistil dlouhodobou nezákonnou rozhodovací praxi ministerstva financí spočívající v nerespektování příslušného zákona. Přitom podle ombudsmana ministerstvo svá pochybení neuznává a odmítá je napravit.