Byť na začátku 21. století už nikdo podobná hesla nevykřikuje, obyvatelé vyspělých zemí automaticky počítají s tím, že se příroda přizpůsobí současnému životnímu stylu.

Pokud se počasí vymkne očekávanému ideálu, jsou lidé překvapeni a ihned zkoumají, kdo za to může. Většinou lze na to jednoduše odpovědět, že nikdo.

Týká se to i nejnovější kalamity, kterou způsobilo náledí. Pochopitelně by nikoho nemělo překvapit, že v prosinci může mírně mrznout a že v případě deště se vytvoří náledí. Na tuto variantu byli silničáři, železničáři či údržbáři chodníků připraveni.

K jejich smůle však rozsah náledí byl tak velký, že ochromil nejrůznější elektrická vedení a zastavil provoz vlaků, tramvají a trolejbusů. Rovněž na některých silnicích nepomáhaly desítky kilogramů soli, případně jiných posypů. Výsledkem byly tisíce lidí uvízlých na cestách.

Život v zemi se sice zkomplikoval, ale úplně nezastavil. Na takovéto kalamity se nedá dopředu připravit. Když nastanou, lze se pouze snažit maximálně zmírnit jejich dopady.

Shodou okolností rozmary přírody výrazně postihly dvě největší města v republice v momentu, kdy mají nové vedení. V primátorských křeslech sedí lidé bez zkušeností s jejich řízením.

To, že Praha a Brno totálně nezkolabovaly, nedokazuje jejich mimořádnou schopnost. Spíš je názornou ukázkou toho, že systém fungování města je na podobné situace připraven.

Kalamita novým primátorům může pomoci rychleji pochopit, že jsou svým způsobem zodpovědní i za rozmary počasí.

Lidem zasaženým vrtochy přírody zase pohroma připomenula, jak jsou jejich životy závislé i na takových banalitách, jakými jsou na začátku prosince mírné mrazy a kapky deště. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.