V Česku málokdo čeká, že se dostane přes 30 procent, stejně jako při volbách před pěti i před deseti lety. Přesto jde o mimořádně významné volby a jejich dopad na starý kontinent i na životy jeho obyvatel bude o mnoho větší než volby, kterými se mění reprezentace jednotlivých národních států.  

Rozpaky z tuzemských voleb do Evropského parlamentu mají řadu důvodů. Češi se především díky působení minulého prezidenta Václava Klause zařadili mezi euroskeptické národy a například polovina z nich si dokáže představit, že země vystoupí z Evropské unie. Podle Eurobarometru mají k odchodu z unie větší sklony pouze Britové a Švédi. Proč tedy ztrácet čas hlasováním o tom, kdo povede instituci, na které mi stejně nezáleží.  

Eurovolbám se nevěnují zdejší politici, u kterých převažuje obava, že případná porážka ohrozí jejich pracně vydobyté pozice. Na jejich hru přistoupila i média, která volby v podstatě ignorují, proto ani předvolební diskuse nemohou mít žádný obsah a často se vyčerpávají jen v opakování naučených frází o tom, jak užitečná či naopak škodlivá je bruselská byrokratická elita.  

Přesto mohou volby přinést převrat v dalším evropském vývoji. Na první pohled se to projevuje aktivitami euroskeptických nebo přímo nacionalistických stran a hnutí, které v Evropském parlamentu nepochybně velmi posílí. Něco se tedy změní a společenství evropských zemí se tím spíše oslabí. Dalo by se už dnes předpovědět, co se bude dít dál.  

Západní experti předpokládají, že se minimálně zastaví integrační proces a že se zároveň znovu začne otevírat propast mezi tradičními státy Evropské unie a novými členy na východě, tedy včetně Česka. Euroskeptici na západě totiž mají úplně jiné zájmy než jejich kolegové z bývalých zemí reálného socialismu.  

Západu do značné míry vadí přistěhovalci, kteří z východu migrují na západ z pochopitelných ekonomických důvodů. V členských státech na východě se zase prosazují autoritářské tendence silných populistických stran, které mají sklony omezit dohled evropských úřadů nad poměry v jejich zemi, aby samy posílily svou moc nad občany.  

Hrozí tedy, že se zastaví proces sjednocení Evropy a že se kontinent naopak začne dělit. K tomu mohou přispět i východoevropští voliči včetně těch českých. Stačí, když nepřijdou volit, stejně jako nepřišli před pěti lety.  

Tehdy z osmi bývalých komunistických států pouze Lotyšsko a Estonsko zaznamenaly více než třicetiprocentní volební účast. Evropský průměr byl na pětačtyřiceti procentech. Pokud se bude tento model opakovat, dají tím Východoevropané najevo, že o společnou Evropu vlastně nestojí a tím dají za pravdu západním euroskeptikům, kteří chtějí omezit jejich přístup na západ.  

Evropské volby rozhodnou a klíčovým momentem bude účast či neúčast při volbách.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.