Situace je to vskutku na pováženou, a jak poznamenal německý týdeník Der Spiegel, významně se liší od toho, co bylo ještě před rokem.

Tehdy byla Ukrajina před podepsáním asociační dohody s Evropskou unií a Rusko bylo spojencem atlantických průmyslových států.

Dnes jsou poměry úplně jiné. Rusové obsadili ukrajinský Krym a separatisté s jejich pomocí ovládli větší část dalších dvou oblastí na východě země. Proti tomu Evropa a Amerika zavedly obchodní sankce, které dostaly Rusko do vážných ekonomických obtíží.

Konflikt nazývaný stále častěji, a především na ruské straně studenou válkou probíhá tak, že se každý prosazuje, v čem umí. Rusko využívá vojenskou moc, americko-evropský blok, dodejme, že včetně Česka, své ekonomické možnosti.

O úspěchu ruských zbraní na východě Ukrajiny nemůže být pochyb, stejně tak o výsledku protiruských sankcí. Příznivci Moskvy jejich vliv aktivně zpochybňují, ale věřit jejich propagandě může jen naivní člověk.

Ekonomika Ruska už dnes stagnuje a vyhlídky na zlepšení nejsou v žádném z jejích sektorů. Je pravda, že hlavní problémy přišly odjinud, konkrétně z trhů s naftou. Její ceny se v první polovině roku držely okolo 110 dolarů za barel, v listopadu poklesly pod o 80 dolarů.

Stejně klesá cena plynu, na které je ruský zahraniční obchod závislý ještě víc. Také proto padá hodnota rublu. Ještě v létě se pohyboval na úrovni 35 rublů za dolar, dnes je však dolar o 12 rublů dražší, tedy o třetinu.

Důsledkem je mimo jiné vysoký růst cen. Začátkem roku dosahovala inflace přes 5 %, dnes už Rusové zažívají 8procentní zdražování. Tím přirozeně klesá spotřeba domácností.

Zoufalství ruských ekonomů podtrhlo jejich vystoupení na čtvrteční vídeňské schůzce ropného kartelu OPEC, kde žádali, ať hlavní producenti ropy omezí těžbu, a zajistí tak vyšší ceny na trhu. Omezení těžby by ovšem neplatilo pro Rusko. Moskevští vyjednavači pochopitelně neuspěli.

Za všechny zmíněné potíže nemohou evropské ani americké sankce. Ovšem Rusko, které je nazýváno benzinovou stanicí světa, v důsledku konfliktu přichází o jedinou možnost, jak nepřízni světového trhu s ropou ropu čelit, totiž investicemi.

Ekonomice by pochopitelně pomohlo, kdyby stát utrácel své peníze především do dalších těžních kapacit na Sibiři. Jenže k tomu potřebuje nakoupit technologie, které jsou však k dostání jenom v Evropě a Americe, a odtud vinou sankcí nepřijdou.

Jako záchranu budují Rusové plynovod do Číny, jenže na čínské straně se stavba zastavila, protože Číňané se obávají obchodů se zemí, která je odkázána na rubl.

Kontakty s ní by mohly ohrozit také jejich vlastní měnu. Pokud tomu někdo chce říkat studená válka, pak se Ruská federace dostala do vážných potíží.

Kdyby se díky změně ekonomických poměrů státníci vrátili k jednacímu stolu, kde by našli řešení pro Ukrajinu, pak by výsledek takzvané studené války byl výhodný pro všechny. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.