Březnový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání se zimní prognózou ČNB o téměř tři procentní body výraznější. K této odchylce významně přispěly všechny složky inflace s výjimkou daní. Nejvýraznější vliv měl enormní nárůst cen pohonných hmot. Růst cen potravin, regulovaných cen a jádrová inflace též značně překonaly prognózu.

V březnových datech se odrazily dodatečné cenové šoky v souvislosti s válkou na Ukrajině a sankcemi proti Rusku, a to jak v oblasti cen komodit, tak v oblasti dodávek zboží. Tyto vlivy v prostředí trvajících velmi silných a plošných inflačních tlaků z domácí i zahraniční ekonomiky dále tlačí na zrychlování inflace. Mimořádně vysoký březnový růst cen pohonných hmot byl výsledkem výrazného zdražení ropy vlivem vypuknutí války na Ukrajině a dočasného oslabení kurzu koruny ze stejného důvodu.

Válečný konflikt se promítá rovněž v silně rostoucích cenách potravin, neboť Ukrajina je jedním z předních světových vývozců pšenice. Jádrová inflace taktéž dále zrychlila. To odráží značný nárůst osobních a materiálových nákladů firem v uplynulém období včetně citelného zdražení energií, který se v prostředí pokračující silné poptávky v české ekonomice rychle promítá do cen. V rámci cenového jádra také dále roste příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného.

Zimní prognóza ČNB očekávala, že inflace bude v letošním prvním pololetí kulminovat na hodnotách u 10 % a na horizontu měnové politiky, tedy v první polovině roku 2023, se vrátí do blízkosti 2% cíle. Pozorovaný růst cen komodit a válka na Ukrajině však mají na domácí cenový vývoj znatelně proinflační vliv, a to zejména v krátkodobém horizontu.

Vyšlo na webových stránkách České národní banky