V protestu křesťanů a židů se praví, že tento styl propagandy neblaze připomíná způsoby, jaké kdysi předváděli komunisté a před nimi i nacisté. Toto velice popudilo pana Zaorálka, nejvýmluvnějšího z lídrů ČSSD. Ten předvedl před televizní kamerou afekt zlobné dotčenosti, jejíž hrot chtěl obrátit proti autorům protestu, vybral si však jen jednoho z nich, a to církev římskokatolickou. Zvláště ho prý popudilo údajné přirovnání sociálních demokratů k nacistům, zatímco prý právě katolická církev má v tomto ohledu mlčet, neboť za 2. světové války neváhala s nacisty kolaborovat.  

Ve svém rádoby spravedlivém hněvu byl pan Zaorálek nepřesný. Pominul, že protest proti nešťastnému billboardu vyjádřili jednosvorně nejen představitelé našich katolíků, ale i nekatolických křesťanů i židů. Schytali to od něj pouze katolíci. Pan Zaorálek účelově pozměnil pointu protestu. Ten nepřirovnával sociální demokraty k nacistům. Jen poukázal na to, že inkriminovaný billboard nápadně připomíná propagační výtvory z komunistické a nacistické kuchyně.  

Televize pohotově předvedla obdobné ukázky poúnorové komunistické propagandy. Podobnost byla nápadná. Kdyby si v televizi dali tu práci a předvedli něco z depozitáře propagandy nacistické, dojem by se potvrdil. Tady by se měl chytit za nos spíš pan Zaorálek a zauvažovat, kde se bere ta blízkost inspiračních zdrojů. On však raději zavedl řeč jinam. Do historie. Ale tak, jak se mu to momentálně hodí.  

Nacismus a křesťanství jsou dva zcela neslučitelné světy, což věděly od počátku obě strany. Reálný vztah nacistů a křesťanských církví (nejen té katolické) v zemích jimi ovládaných je však téma složité a dramatické. Má i své ostudné kapitoly. Jednu za všechny: Slovensko za 2. světové války.  

Zcela jiná však byla situace polská, francouzská, holandská atd. Ani ta německá situace nebyla jednoduchá. U nás známe dobový snímek několika sudetoněmeckých kněží, kteří vítají Hitlera zdviženou pravicí. Už ale nevíme, že desítky sudetoněmeckých kněží putovaly do koncentráku Dachau a mnozí se odtud už nevrátili. Česká katolická církev má v tomto směru čistý rejstřík. Když už se pan Zaorálek pustil do této oblasti, slušelo by se, aby víc věděl a víc rozlišoval. Možná, že mu to před veřejností projde. Vyrovnání se s minulostí není naší silnou stránkou.  

V současném konfliktu jde ale o něco jiného. O to, kam je ČSSD ochotna ve své předvolební agitaci zajít. Kolik a jakých davových nenávistných emocí chce účelově křísit.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele