Každý zareagoval trochu jinak, ale oba vyjádřili tutéž starost. Oba varovali před policejní svévolí, která může kriminalizací některých vládních rozhodnutí narušit, možná i rozvrátit demokratické mechanismy našeho státu.

Od té chvíle se zatím nezcela jasné, ale výbušné téma jaksi rozdělilo ve dva příběhy. Budu jim říkat pro jednoduchost „příběh ministra Kalouska“ a „příběh premiéra Nečase“. I chování a vystupování obou pánů se brzy změnilo.

Kalouskův příběh mi připadá co do své podstaty a souvislostí jednodušší. Tím neříkám, že se ho podaří vyjasnit. I jednoduché kauzy se u nás daří zamlžit a nechat „vyšumět“. – Pan Kalousek má zřejmě starost, aby nebyla zpochybněna korektnosti nákupu letadel CASA, protože jinak by mohl přijít o funkci.

Naproti tomu je Nečasův příběh složitější, protože je živen třemi tématy, o pořadí jejichž závažnosti se lze jen dohadovat. Prvním je situace ve vězeňství, druhým je postavení státního zastupitelství a třetím je otázka, oč vlastně jde Občanské demokratické straně, jejímž je premiér předsedou.

Průsečíkem všech tří Nečasových témat se stal Jiří Pospíšil, donedávna ministr spravedlnosti. Způsob jeho odvolání, které mnozí přirovnali k blesku z modrého nebe, naznačuje, že Nečasova motivace musela být velmi naléhavá. To ale nesvědčí pro závažnost tématu „vězeňství“, neboť to je problémem chronickým. Na Pospíšilovo místo jmenoval premiér stejně rychle veřejnosti i médiím neznámého regionálního politika, u něhož lze stěží předpokládat, že jako začátečník v nové funkci osvědčí dovednost, kterou premiér u pana Pospíšila postrádal, totiž rozpočtové zeštíhlení resortu.

Premiéra tedy zřejmě sužují mnohem víc zbylá dvě témata, která se mohou v jeho mysli prolínat, tedy postavení státního zastupitelství a poměry v jeho straně. Většina jejích významných představitelů mu Pospíšilovo odvolání schválila.

I když jde v „kalouskovském příběhu“ o něco jiného, obdobnou podporu ve věci vydání paní Parkanové ministr financí ve své straně nemá. Zdalipak si toho všiml? Zatím víceméně platilo, že „TOP 09 rovná se Miroslav Kalousek“. Co to udělá s jeho stranou, bude-li se vyšetřování nákupu letadel vyvíjet v jeho neprospěch?

I když oba pánové, Kalousek i Nečas, zareagovali na prvopočátku způsobem sice netotožným, ale blízkým, jejich další cesty se rozcházejí. Zatímco pan Kalousek je proti vydání paní Parkanové, pan Nečas by uvítal, kdyby se pro ně rozhodla ona sama. Zatímco pan Kalousek a s ním i jeho TOP 09 je pro jmenování pan Bradáčové vrchní státní zástupkyní (a pokud se tak nestane, zkomplikuje to prý vztahy obou vládních stran), pan Nečas takové přání nevyslovil. A jeho strana také ne. Pan Blažek, nový ministr spravedlnosti, dokonce vyjádřil právě v tomto směru svou rezervovanost.

Oba příběhy, Kalouskův i Nečasův, jsou v počátcích. Oba přinášejí řadu otázek. Možná, že odpovědi aspoň na některé z nich přinese blízká budoucnost. Bude-li paní Parkanová „vydána“ a bude-li možné ji vyslechnout, snad se vyjasní závažná okolnost: totiž že o nákup zlopověstných letadel jejich budoucí uživatel (armádní letectvo) vůbec nestál. Přesto k nákupu došlo. Informace, které poskytl podle deníku MFD detektivům podplukovník Daňhel, jsou zajímavou nápovědí. – Nu, a odpovědí na otázky, které vyvolává postup premiéra Nečase, budou možná první kroky jeho nového ministra Blažka. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty

Publikováno se souhlasem vydavatele