Účelem tohoto článku není předložit čtenáři další ze studií o tom, kde všude lze při sčítání a manipulaci s lístky, které spíše připomínají velké nepřehledné plachty, způsobit chyby. Ani to, v jakém poměru tyto chyby mohou být úmyslné, a v jakém poměru prostě díky lidské nepozornosti, nedůslednosti či nedostatečnému proškolení členů volební komise. Pro současný systém sčítání hlasů na volebních lístcích platí, že čím složitější je struktura konkrétních voleb, tím více chyb v něm obvykle vzniká.

Jako alternativu současné metodě shromažďování a sčítání volebních lístků předkládají někteří kritici možnost zavést elektronické volby, kdy je proces volby řešený prostřednictvím vhodného typu programu přes počítače, propojené online sítí. Oponenti často poukazují na možná bezpečnostní rizika spojená s tím, že - zjednodušeně řečeno - je jen máloco v elektronické podobě, co nejde „heknout“, a volby tak ovlivnit.

Rád bych přidal ještě jeden pohled. Nazvěme ho třeba volební zlatou střední cestou. Ta spočívá v tom zachovat jako nosič rozhodnutí voliče papír, ovšem nikoli jako nyní ve formě volebních lístku, ale ve formě volebního “tiketu”, jakési obdoby tiketu např. na sportku nebo jinou podobnou hru. V něm by každá volební strana a každý kandidát měl své vlastní číslo. Přílohou volebního tiketu by byla brožurka – seznam kandidátů s přiřazenými volebními čísly. Může to být rozměrově nevelká brožurka, jejíž cena minimálně v porovnání s tiskem volebních lístků může být podstaně nižší. Volba by spočívala v zakřížkování volených stran a preferovaných kandidátů, podobně jako si sázející zaškrtává čísla ve sportce. - To by byla svým způsobem ta původní tradiční papírová část voleb. Na ni pak návazuje část elektronická.

Samotné sčítání lístků by bylo prováděno vkládáním tiketů do sčítacího zařízení, zjednodušeně obdobného, jako známe z trafik a terminálů, kde se přijímají sázenky. Může to také být speciální skener jako nástavba k běžnému notebooku. Sčítací zařízení načte zakřížkované údaje z kartiček a software provede potřebné výpočty. Nikoli přes internet, ale offline, aby nemohlo dojít k heknutí jednotlivých terminálů, kde se údaje z lístků sčítají. Výsledek pak volební komise nahraje do flash paměti a spolu s fyzickými kartami odevzdá na příslušném místě, jak se děje i doposud. Pokud dojde k podezření na zmanipulování voleb, lze jednoduše údaj z počítače ověřit fyzickým spočítáním kartiček. Za standardních podmínek má systém obrovskou výhodu v tom, že eliminuje spoustu dnes kritizovaných lidských chyb při sčítání. Celý proces vyhodnocení se navíc výrazně zrychlí. Tento postup může otevřít dveře většímu používání preferenčních hlasů u různých voleb i zaškrtávání políček, která vyjadřují odpovědi na otázky referend. Je jedno, jak tematicky rozmáchnuté konkrétní volby jsou, pro složitost sčítání by se vlastně nic neměnilo. Kvalitní software zpravidla chyby nedělá, takže i výsledky sčítání budou přesnější, než u současného způsobu. Vůči navrhovaným elektronickým volbám by tento způsob bylo podstatně těžší „heknout“, ono se mnohem hůře napadá tisíce offline terminálů než jeden systém, který pracuje online. Co se týče složitosti vyplňování, myslím si, že většina seniorů, kteří někdy vyplňovali sportku, bude umět kartičku zakřížkovat. O mladou generaci už se neobávám vůbec.

A co vy nato, čtenáři? Hlavně ti z vás, kteří mohou tento návrh uchopit a dále rozvést a prosadit v život. Řádky výše jsou free k dalšímu využití. Jde přece o nás, voliče, a konec konců o demokracii.

Petr Studený
Praha 18