Několik studentů a mladých profesorů, kteří byli přijati nebo mentorováni Friedmanem v Chicagu, se stalo vedoucími světovými ekonomy. Jednalo se například o Garyho Beckera, Roberta Fogela, Thomase Sowella a Roberta Lucase Jr.

Friedmanova politická filosofie vyzdvihovala výhody ekonomického systému volného trhu s minimálními zásahy státu. Britský týdeník The Economist Friedmana označil za nejvlivnějšího ekonoma druhé poloviny 20. století. Friedman sám sebe označoval za libertariána, což bývá někdy zaměňováno za ortodoxní konzervatismus. Možná překvapí, že Friedman vystupoval například proti kriminalizaci drog a za práva homosexuálů. Na druhý pohled je to pochopitelné: jestliže si dáte na nejvyšší stěžeň pojem svoboda, pak jej chápete jako nedělitelnou a pro všechny. Nelze upřít nebo odejmout malý kousek svobody. Tím jste ji zrušili jako celek.

Friedman napsal řadu důležitých knih o ekonomii (a tedy i politice). Jednu z těch klíčových sepsal se svou manželkou Rose a nese erbovní název Svoboda volby. Tato kniha má dva předchůdce. Knihu "Kapitalismus a svoboda" vydanou v roce 1962 (University of Chicago Press) a televizní seriál nazvaný stejně jako tato kniha, vysílaný na programu Public Broadcasting Service v deseti týdnech v roce 1980. Česky vyšla Svoboda volby roku 1992. Velmi srozumitelnou formou se nám tu předkládá to, co lze považovat za sukus Friedmanova myšlení: obhajoba ekonomických svobod jako nezbytného předpokladu lidské svobody, a kritika státního parazitismu na těchto svobodách.

Pro dnešní četbu jsme sáhli po Svobodě volby nejen proto, aby nám připomněla, z jakých myšlenek vzešel společenský systém, po kterém jsme volali v listopadu 1989, ale především abychom si uvědomili, jak málo z toho dnes žije v reálné politice největší vládní strany ODS, která se svobodami sice ohání na každém kroku, ale přitom je soustavně a čím dál usilovněji pošlapává. Likviduje spontánní ekonomické aktivity, podvazuje je absurdními administrativními klauzurami, zvyšuje daně jak o závod, k tomu ruší svobodu slova a trestá ty, kdo se jí dovolávají s odkazem na Ústavu a mezinárodní úmluvy. Dnešní takzvaná pravice v Čechách se chová jako nejhorší karikatura orwellovské diktatury. Měla by se začíst do Friedmana. Možná by pochopila, proč má v národě tak mizivou podporu.

ÚLOHA VLÁDY

Vláda je do jisté míry formou dobrovolné spolupráce, způsobem, který si lidé zvolili jako prostředek k dosažení některých svých cílů, prostřednictvím vládních institucí, protože věří, že je to nejefektivnější prostředek, jak jich dosáhnout.