Téměř polovina uživatelů internetu projevila vážné obavy o bezpečnost svých údajů zadávaných online, rovných 90 procent pak pochybuje o jejich dostatečné ochraně. "Spotřebitelé dnes vyžadují mnohem více informací o přijatých opatřeních, důvěryhodnosti a transparentnosti společnosti, které osobní údaje svěřují," uvedl Jan Krob z KPMG Česká republika. Při nakládání s osobními daty přes internet lidé nejvíce důvěřují finančním institucím (56 procent) a nejméně maloobchodníkům (sedm procent).  

Třetina uživatelů svěřuje své osobní zabezpečeným platebním webovým stránkám, jako je PayPal. V České republice i v celém regionu střední a východní Evropy zatím panuje vůči využívání zabezpečených internetových platebních systémů velká nedůvěra ve prospěch větší obliby placení on-line prostřednictvím finančních institucí. Pro surfování na internetu stále více lidí preferuje nejmodernější technologie. Osm procent uživatelů telekomunikačních zařízení využívá tzv. chytré telefony, šest procent si oblíbilo tablety. Chránit tyto přístroje pomocí například antivirových programů není ještě příliš zažité jako třeba na osobních počítačích.  

Ačkoliv obavy ze ztráty soukromých dat rostou, 62 procent spotřebitelů by souhlasilo, aby jejich on-line aktivity monitorovali inzerenti. Ve srovnání s rokem 2010 je takovým aktivitám nakloněno o čtyři procentní body více respondentů. "Opět se tak potvrzuje, že se spotřebitelé nebrání komerčnímu využití poznatků o své osobě, pokud je jim ovšem za to něco slíbeno," dodal Krob.  

Jak číst tuto zprávu? Lze to nejméně třemi způsoby. V tom prvním záleží na tom, zda hájíte zájmy například producentů moderních technologií, přístrojů, softwaru a podobně. V takovém případě jste nepochybně příznivcem co nejsofistikovanějších forem tzv. ochrany webových obsahů, zabezpečování, šifrování a kdovícoještě. Vyjadřuje to váš zájem na odbytu příslušných zařízení. Je to zájem pochopitelný, profánní a poctivý. Nepředstíráte žádné vyšší pohnutky. A když už potřebujete svůj byznys posílit nějakou nepříliš férovou metodou, můžete si vždy koupit nějaký takový průzkum, jehož výsledky vám budou hrát do karet. Dělají to politické strany, proč by to nedělali obchodníci. S vyšším principem mravním tu asi nepochodíme, ale pochopit to lze.  

Druhý způsob četby takové zprávy je z právě opačného hlediska, jaké by patrně zastávali piráti všeho druhu. Zcela jistě by je při četbě té zprávy napadaly rozmanité konspiračně vyhlížející teorie o tom, že každé zvyšování technologických zabezpečovacích metod může v jistém případě vést také ke zvyšování dozoru nad webovým prostředím. Nepochybně by padaly argumenty tohoto typu: Všemocný Velký bratr, který bdí nad našimi životy, už zase vysílá jedovaté šípy a snaží se omezit naše svobody. Zneužívá k tomu pochopitelného strachu lidí z hrozeb, a to i internetových. A může jít o hrozby z nejbanálnějších – například že vám někdo online vybere vaše bankovní konto. To je denní chléb armády hackerů a webových kriminálníků. Pohrozit tím znamená bez nejmenší pochyby získat zástup uživatelů digitálních uděláte do řad příznivců větší kontroly všeho, co se na webu děje.  

A třetí pohled je politický. V zájmu politických elit, jak těch našich malých národních, až po ty velké nadnárodní, například bruselské, je nepochybně mít co nejpřesnější představu o tom, co před nimi lidé skrývají. Vstupovat jim do soukromých informací, mezi nimiž například stav účtu je jen jedním, ale typickým příkladem. Politické elity, které ruku v ruce s kapitány digitálního byznysu usilují o kontrolu světa za účelem navýšení politického kreditu i finančního zisku vždy jednou za čas přicházejí s různými bohulibě se tvářícími iniciativami typu ACTA či nověji INDECT, v nichž ovšem při jen letmém, nikterak detailním zkoumání najdete pěkné množství skrytých ďáblíků, kteří vás doopravdy mohou připravit o velký kus soukromí a omezit vaše práva typická pro epochu kapitalismu, a nahradit je regulacemi ve stylu socialismu. Vládnout socialisticky je totiž jednodušší. Eliminuje to odpor ovládaných. A o to přece jde, ať už otevřeným diktaturám sovětského bloku, či skrytým oligarchiím, které opanovaly i český veřejný a politický prostor. Rozdíl je jen ve formě a rétorice.  

Takže zpět k první otázce: jak číst zprávu o top, že lidé nevěří v bezpečí na webu? Inu, velmi ostražitě, protože každá taková zpráva je jen obalem pro zprávu mnohem širší a nebezpečnější. Jakou? Na to si odpovězte sami podle toho, na které straně uvedených zájmů stojíte.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele