První máj je ovšem také, a v historickém kontextu zejména, Svátek práce, mezinárodní dělnický svátek, který se od roku 1890 slaví 1. května. Svátek zavedla v roce 1889 II. internacionála na paměť vypuknutí stávky amerických dělníků v Chicagu dne 1. května 1886, která vyústila v Haymarketský masakr a následné popravy. V českých zemích se poprvé slavil v roce 1890 na Střeleckém ostrově v Praze. Pro zajímavost: v USA a Kanadě se dodnes svátek práce, Labor Day, slaví první pondělí v měsíci září.

Trocha historie nikoho nezabije: 1. května 1886 proběhla v Chicagu pod vedením odborů a anarchistů celodenní stávka vyhlášená anarchistickým deníkem The Alarm, usilující o zkrácení pracovní doby na osmihodinovou - bez snížení mezd. Celkově stávkovalo asi 300 000 dělníků. 3. května proběhlo v Chicagu shromáždění, na němž došlo ke střetu demonstrantů s pořádkovými silami, při kterém přišlo o život několik stávkujících v důsledku policejní palby. 4. května zemřelo několik lidí při demonstraci na Haymarket Square kvůli výbuchu bomby, za což byli obviněni a následně (avšak bez nepochybných důkazů) odsouzeni k smrti anarchisté August Spies, Albert Parsons, Adolph Fisher, George Engel a Louis Lingg. První čtyři jmenovaní byli popraveni 11. listopadu 1887, Louis Lingg spáchal sebevraždu již den předtím.

Poprvé se Svátek práce celostátně (v rámci USA) slavil 1. května 1888, kdy probíhaly celý den stávky a demonstrace na památku dva roky starých událostí. O rok později (tedy roku 1889) přijala II. internacionála na návrh francouzských socialistů 1. květen za oficiální svátek práce. Postupně se k oslavě tohoto svátku přidávaly dokonce i další politické proudy, jako například nacismus (i když ještě roku 1922 trval Adolf Hitler na zákazu tohoto „marxisticko-anarchistického výmyslu“) nebo třeba katolická církev, která jej roku 1955 zasvětila sv. Josefu dělníkovi.