V mnoha případech bylo motivací zaměstnavatele umožnit výkon práce z domova za účelem úspory času zaměstnance dojížděním, zároveň však homeworking například umožnil výkon práce zaměstnancům, kteří by jinak museli čerpat rodičovskou dovolenou. Homeworking jim umožnil dřívější návrat do zaměstnání za přijatelných podmínek. Koronavirová krize následně z práce z domova vytvořila na téměř tři měsíce „pracovní standard“. Členové platformy Rozumné právo mají za to, že institut homeworkingu má v zákoníku práce sice oporu, ta však není zcela dostatečná. Zároveň, s ohledem na to, že hlavním účelem domova (na rozdíl od pracoviště) není výkon práce, nelze se nadále spoléhat pouze na existující úpravu, nýbrž pro práci z domova je třeba nastavit vhodná pravidla, která budou přijatelná jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Členové platformy Rozumné právo navrhují, aby pravidla byla z velké části dispozitivní a pouze nejdůležitější aspekty měly formu kogentní úpravy. Cílem je odstranění bariér pro efektivní homeworking tam, kde jej chtějí využívat zaměstnavatelé i zaměstnanci.

Doporučení:

• úprava práce z domova by měla nadále zůstat zejména záležitostí dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem;
• pracovní právo by mělo reagovat na některé aspekty práce z domova, a to zčásti kogentní, převážně však flexibilnější dispozitivní právní úpravou;
• zákoník práce by měl upravovat možnost některých zaměstnanců požádat o výkon práce z domova či z jiného místa mimo pracoviště zaměstnavatele, upřesnit rozsah povinností zaměstnavatele a zaměstnavatele na úseku BOZP a stanovit pravidla pro náhradu výdajů, které zaměstnanci vzniknou v souvislosti s výkonem práce z domova.

1. Ačkoliv práce z domova není v České republice dosud standardem, ze statistiky(1) jednoznačně vyplývá, že obliba homeworkingu postupně stoupá. Zatímco v roce 2008 vykonávalo práci z domova pravidelně 2,6 % českých zaměstnanců, v roce 2019 činil poměr těchto zaměstnanců již 4,6 %. Podobný vzrůstající trend lze sledovat v celé Evropské unii, přičemž v některých zemích (Nizozemsko, Finsko, Lucembursko) pracuje z domova pravidelně více než desetina zaměstnanců.

2. I občasná práce z domova (zejména ve formě zaměstnaneckého benefitu) je stále více populárnější. Zatímco v roce 2008 pracovalo v České republice občasně 3,9 % zaměstnanců, v roce 2019 mělo tuto možnost již 5,4 % zaměstnanců. V celoevropském srovnání je občasný homeworking nejpopulárnější ve Švédsku(2), kde částečně z domova pracuje takřka třetina zaměstnanců.

3. Přísná opatření pro omezení volného pohybu a sociálního kontaktu doprovázející pandemii nemoci Covid-19 nastolila režim práce z domova pro drtivou většinu tzv. white collar workers, tedy zaměstnanců jinak pracujících v kancelářích. Podle mnohých prognóz tak natrvalo změnila pracovní trh, na kterém bude stále vzrůstat právě výkon práce z domova.(3) Zároveň některé průzkumy ukazují, že poklesla efektivita práce.(4) Čas ukáže, zda pokles efektivity byl z důvodu homeworkingu, nebo zda v něm hrál roli i pokles poptávky po službách příslušných zaměstnavatelů. Dominující práce z domova i včetně případného souvisejícího poklesu efektivity je důvodem, proč je třeba pro homeworking nastavit pravidla.