Dne 20. června 1976 se konalo fotbalové mistrovství Evropy v Bělehradě. Celé Československo bylo tehdy na nohou. Po vítězství nad Holandskem 3 – 1 v Záhřebu, jsme se dostali až do finále. V Bělehradě nás čekalo slávou, úspěchy a sebejistotou překypující Německo (NSR). Tu červnovou noc jsme nešli spát, svazovala nás úzkost. Dle expertů jsme měli prohrát. Fotbalový Bůh stál ale při nás, zrodil se fotbalový zázrak. Úspěch, který obletěl celý svět.

Naše mužstvo se nezaleklo fotbalových hvězd a i přes německý vyrovnávací gól v poslední minutě na 2 -2 se mužstvo nepoložilo. Po prodloužení přišly penalty. Celé Československo sedělo tu noc u televizních obrazovek. Němec Ulli Hoeness přestřelil a k té poslední penaltě, která měla rozhodnout o titulu ME si vzal míč Antonín Panenka a svým vršovickým dloubákem pokořil Německo. Obrovská radost hráčů i nás doma u televize. Československo tu noc nespalo, plakalo štěstím. Svět vstřebával senzaci. Antonín Panenka se stal fotbalovou legendou. V roce 1980 k tomu přidal ještě bronz za třetí místo na ME v Itálii. I tam byl penaltový rozstřel, Panenka opět uspěl. Trenér Vengloš ho vyhodnotil jako našeho nejlepšího hráče. Byl režisérem mužstva. Stal se fotbalista roku 1980. Vstoupil do historie fotbalu i Československa. Proslavil vršovický klub Bohemians Praha, za který hrál od svých žákovských let. Teprve v závěru kariéry hrál v zahraničí za Rapid Vídeň, tam získal další úspěchy. Titul mistra československé ligy za Bohemians (1983) se nedočkal, byl již v Rapidu. Nastřílel desítky branek, jak v lize, tak za národní team. S Rapidem dosáhl na dva tituly mistra Rakouska. Byl vzorem pro mladé začínající fotbalisty.

Antonín Panenka je nyní čestným prezidentem vršovického klubu Bohemians Praha. Tondo blahopřejeme a děkujeme Ti za tu klubovou věrnost a radost z fotbalu.