Přiznám se, že jsem netušil, jak rychle se někdo "shora" (tentokráte se tohoto úkolu podjala ministryně financí Schillerová) pokusí opět "skládku toxických finančních aktiv" (jak 2. pilíř nazývám) propašovat. A to v době, kdy tento pilíř kolabuje ve všech zemích, ve kterých byl zaveden (Maďarsko, Slovensko, Polsko, Pobaltí). Pozorně přečtěte následující zprávu ze Seznamu.cz (odlišuji ji barevně a to nejdlůležitější zvýrazňuji tučně):

"Je důležité, aby si lidé spořili. Ale povinné přispívání je v úvahách, ale chce to diskuzi,” řekla v pořadu Schillerová. Pokud by se současná vláda začala povinným přispíváním na důchod zabývat, týkalo by se to podle Schillerové mladších ročníků." Muselo by se to promyslet, ale toto opatření by se týkalo mladších ročníků od nějakého data,” vysvětlila.

Schillerová se v pořadu opět postavila proti závěrům variant důchodové reformy, jak je připravila komise pro spravedlivé důchody. Uvedla, že uvažovaný základní důchod pro všechny seniory a seniorky 10 500 korun měsíčně hrazený z daní by představoval 304 miliard korun ročně .

O tom, že se celková důchodová reforma v tomto volebním období nestihne, nedávno mluvil předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček. Kabinet v programovém prohlášení slíbil, že důchodovou reformu připraví.

Podle Andreje Babiše důchody budou růst a v roce 2021 by podle něj měly dosáhnout až na 15 tisíc korun. S tím souhlasí i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. V pořadu Výzva řekla, že pokud bude ANO a ČSSD ve vládě, tak důchody porostou.

"A my chceme, aby důchody rostly i v příštích desítkách let. Aby lidé, kteří celý život pracovali, mají odpracováno 35 let, odvádějí do systému, tak aby měli důchody, ze kterých mohou vyžít. O tom je důchodová reforma,” řekla Maláčová. Pokud by byl ve vládě někdo jiný, tak by na nárůst důchodů podle ní nebyla šance. ZDE

Z tohoto hlediska začíná být zřejmé, proč Schillerová byla od počátku v opozici vůči Maláčové. Nebyla v tom ani osobní, ani politická rivalita. Pokud by byla prosazena reforma penzijního systému, která by zvýšila zdroje systému nastavením motivací k prodloužení doby dobrovolného produktivního (výdělečného) uplatění, stabilizovalo by to penzijní systém a tlak lobby, které se snaží prosadit 2. pilíř, by neměl opodstatnění.

Pravda je, že návrh Maláčové má jednu slabinu. Tou je financování toho, co se nazývá "základní důchod" z prostředků mimo penzijní systém . Tomu lze snadno kontrovat těmi 304 miliardami ročně, které Schillerová vypálila. Toto argumentační torpédo může ovšem potopit jen špatně konstruovanou loď. Zde je nutné návrh Maláčové ještě dopracovat, a to právě s využitím zápočtu zdrojů, které více motivující systém vytváří ZDE.

Dvě drobné poznámky na závěr:

1. Základní důchod 10 500 je početní nesmysl. Jedná se o testovanou dávku, jejiž dosažení předpokládá důchod minimálně (odhadem) ve výši 6000 až 8000 tisíc korun. Pak by minimální důchod byl 16 500 až 18 500, což je zřetelně asi moc. Tj. základní důchod musíme určit jako rozdíl mezi minimálním důchodem, který se rozhodneme nastavit, a penzijní dávkou, která v plně zásluhovém systému připadne tomu, kdo splní podmínky testovaného základního důchodu.

2. V uzavřeném penzijním systému lze ufinancovat základní důchod ze zdanění důchodů nebo procentuální částkou z příjmů penzijního systému. Do financování jednotné dávky lze – a je žádoucí – zahrnout i daňové příjmy, a to minimálně v té výši, v jaké je vygenruje motivační role systému v oblasti prodloužení doby dobrovolného produktivního uplatnění.

(Takto postavenou loď už torpédo vypálené Schillerovou neohrozí.)

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele