MeSES  doporučuje, aby bylo umožněno firmám v nadcházejícím týdnu dobrovolně omezit svůj provoz, a vzniklé náklady jim byly kompenzovány, např. formou překážky v práci, která by byla způsobilá pro program Anitvirus. „Situace a možnosti firem jsou různé, ale pokud je to aspoň trochu možné, jakékoliv omezení přítomnosti na pracovišti (i o několik dní) by přispělo ke zpomalení šíření viru v populaci. Pokud se firmy rozhodnou, že zůstanou v týdnu Velikonoc v provozu, je třeba, aby důsledně pokračovaly v povinném testování zaměstnanců dle mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví.” vysvětluje epidemiolog Rastislav Maďar.

Při současném trendu epidemie by týdenní počet případů první týden v dubnu mohl být v rozsahu 30-50 tisíc nových případů za týden (v průměru 4200-7100 za den). „Očekáváme další zrychlení tohoto poklesu, ale i při optimistických scénářích je v prvním dubnovém týdnu nepravděpodobná incidence sto nových případů na sto tisíc obyvatel, která je vhodná k většímu uvolnění opatření. Naopak další snížení reprodukčního čísla by umožnilo rychlejší pokles epidemie. Pokud by reprodukční číslo pokleslo v týdnu před nebo po velikonočních svátcích o dodatečných přibližně 20 %, znamenalo by to urychlení veškerého poklesu epidemie a dalšího rozvolnění přibližně o týden, včetně pozitivních dopadů na ekonomiku, zdravotní stav populace, a necovidovou zdravotní péči,” říká ředitel Centra pro modelování biologických a společenských procesů, René Levinský.

MeSES se shoduje na nutnosti nerozvolňovat v nejbližší době současná omezení, pokud by nárůst kontaktů mezi lidmi způsobený rozvolněním nebyl kompenzován omezením pracovních kontaktů, nebo jiným způsobem. Změna současného, poměrně příznivého, trendu by ohrožovala možnost brzkého návratu žáků do škol po Velikonocích, kterou při zavedení určitých opatření skupina také podporuje. Riziko představuje i velmi různá incidence v jednotlivých regionech, kde by vzrůst kontaktů mezi regiony s vysokým a nízkým počtem nakažených mohl vést k šíření nákazy mezi obyvateli méně postižených oblastí.

„Úroveň souhlasu s opatřeními ve společnosti postupně klesá, a rozdíly mezi dopady na různé oblasti života a sektory ekonomiky jsou vnímané jako nespravedlivé. Výměna krátkodobého omezení výroby za možnost rychlejšího otevření škol, služeb a maloobchodu by pravděpodobně byla pozitivně přijatá větší částí veřejnosti,” dodává sociolog Martin Buchtík.

Skupina na konci svého stanoviska zdůrazňuje, že si uvědomuje náklady současných opatření, včetně stresu a dopadů na psychické zdraví populace. Právě z tohoto pohledu je výhodnější udržet klesající trend epidemie a udržet nepříjemná omezující opatření po kratší dobu, než riskovat, že nevhodné rozvolnění vyvolá to, že o jen o trochu mírnější  omezení budou muset všichni dodržovat delší dobu.