“Zákon není naplno účinný, a poslanci z něj už chtějí vyloučit polovinu smluv, kterých se zveřejňování týká. Často jde o plošné výjimky, u nichž chybí konkrétní zdůvodnění. Stačilo, že některé státní firmy v anketě Ministerstvu vnitra řekly, že smlouvy zveřejňovat nechtějí. Kdybychom podle podobné ankety rozhodovali třeba o daních, nepochybuji, že většina poplatníků by také chtěla výjimku z placení daní. Podle anket se ale legislativa dělat nedá,” uvádí k některým plošným výjimkám Jiří Skuhrovec ze spolku EconLab, jeden z garantů platformy Rekonstrukce státu.

"Státní podniky a obecní firny se přitom v drtivé většině případů nepohybují v konkurenčním prostředí. Jsou naopak často spojeny s klientelismem a netrasnparetním nakládáním s veřejnými prostředky. Tlak těchto podniků na poslance, aby zachovali stávající stav, je zřejmý a je nepříjemné, že mu řada poslanců nedokáže čelit," říká jeden z garantů platformy Rekonstrukce státu Karel Gargulák ze sdružení Oživení.

Zatímco řada institucí lobbuje za vyjmutí z registru, jiné své smlouvy od července bez problémů zveřejňují. Kraj Vysočina již zveřejnil přes 3 tisíce smluv v celkové hodnotě téměř 7 miliard. Statutární město Brno více než 760 smluv v hodnotě 1,58 miliardy.

Hned několik návrhů poslanců požaduje, aby v registru nemusela zveřejňovat smlouvy žádná z firem s podílem státu, krajů nebo obcí. Ty jsou v návrzích přímo uvedeny, část z nich zahrnuta pod termín "firmy, které uspokojují potřeby veřejného zájmu" (např.: zajišťují dodávky energií nebo veřejnou dopravu).

Celkem čtyři návrhy podal poslanec KDU-ČSL Jan Bartošek. Navrhuje vyjmout z registru smluv všechny státní podniky a obecní firmy. “Udivuje mě, že na jedné straně vedení KDU-ČSL uvádí, že z registru není třeba vyjímat žádné další firmy kromě národního podniku Budvar, na druhé straně další poslanci strany navrhují takto rozsáhlé výjimky,” říká další z garantů Rekonstrukce státu Pavel Franc z organizace Frank Bold.

Poslanec Pleticha (ČSSD) například navrhuje plošnou výjimku pro poskytovatele zdravotních služeb. V registru přitom již je zveřejněno přes 2500 smluv na dodávku léčiv do nemocnic v hodnotě téměř 2,5 miliardy korun (nejvíce z nich z Fakultní nemocnice Brno, přes 1700 smluv). Chodu nemocnic, které své smlouvy zveřejňují, se to zatím nijak výrazně nedotklo.

Ústavně-právní výbor doporučuje úlevy pro některé nákupy zdravotnických zařízení a veřejných vysokých škol (nezveřejněné smlouvy na léky a zdravotnické prostředky by nebyly neplatné, vysoké školy by nevkládaly smlouvy se soukromými podnikateli).

Poslanec Birke navrhl výjimky pro Českou televizi a Český rozhlas (pro nákupy mimořádných přenosů či licenční práva na sportovní utkání).

Výjimky z povinného zveřejňování by mohly získat i zkušební ústavy, školní statky, zahradnictví, lesnické firmy a rybářství, dobrovolné svazky obcí a smlouvy o nakládání s výbušninami.

Zákon o registru smluv začal platit od 1. července tohoto roku, zatím funguje v jednoročním testovacím období během něhož nejsou nezveřejněné smlouvy neplatné. Zákon byl schválený v listopadu minulého roku, tehdy pro něj hlasovalo 110 poslanců napříč stranami zastoupenými ve sněmovně.