Minulý pátek, shodou okolností ve chvíli tragédie ve Würzburgu, zaútočil sebevražedný atentátník bombou umístěnou v autě na stojící hlídku severovýchodně od malijského města Gao. Třináct vojáků OSN bylo zraněno, z toho dvanáct Němců, tři z nich vážně. Podle OSN vojáci zde zajišťovali konvoj malijského praporu, kdy již den předtím došlo k výbuchu nálože, ale tehdy došlo pouze k hmotné škodě na vozidle. Na území Mali působí přibližně 1 100 vojáků Bundeswehru, kteří se účastní stabilizační mise OSN MINUSMA a výcvikové mise EU EUTM, která cvičí malijské bezpečnostní síly. Mise, která byla v květnu 2021 prodloužena pouze o jeden rok, má za úkol podpořit mírový proces v zemi, kde žije 17 mil. obyvatel na ploše 1,2 milionu čtverečních kilometrů. Politická situace v Mali kde působí několik islamistických teroristických skupin se od roku 2012 vyznačuje rostoucí nestabilitou. Během jednoho roku došlo ke dvěma převratům a v posledních letech se násilí motivované převážně islamisty rozšířilo i do sousedních zemí Sahelu. V krizovém regionu zahynuly tisíce vojáků a civilistů a statisíce lidí byly nuceny opustit své domovy.

Mezitím se všech dvanáct německých vojáků s modrými přilbami, kteří byli při útoku zraněni, vrátilo do Německa. "Dobrou zprávou je, že jsou všichni doma a všichni jsou stabilní," řekla křesťansko-demokratická německá ministryně obrany Annegret Krampová-Karrenbauerová v rozhlasové stanici Dlf. Dodala, že tři vážně zranění jsou rovněž ve stabilizovaném stavu a že zatím není známo, kdo za útokem stojí. "V oblasti, kde jsme operovali, však působí dvě velké teroristické skupiny," uvedla s tím, že jedna z nich je saharský Islámský stát a druhá je skupina napojená na Al-Káidu. Předpokládá se, že to byla jedna z těchto dvou skupin, ale k odpovědnosti se však zatím nikdo nepřihlásil," uvedla ministryně obrany.

Vyšetření útoku je v popředí zájmu, protože toto vyjasnění slouží k ochraně vojáků a vojákyň jiných zemí, kteří jsou nasazeni společně s Němci. Odmítla přitom obvinění Asociace veteránů, že vojáci v Mali nejsou dostatečně chráněni. Celý region v oblasti Sahelu se "oslabil z hlediska státnosti" - poznamenala Annegret Kramp-Karrenbauerová a teroristé prý jednají stále více agresivněji. Naléhavě proto žádám, abychom se při bilancování mise také velmi střízlivě podívali na naše zkušenosti z Afghánistánu a pečlivě se zamysleli nad tím, čeho tam můžeme dosáhnout a čeho tam chceme dosáhnout.

Všichni představitelé zahraničního úřadu dali jasně najevo, jak důležitá je naše přítomnost pro proces usmíření, uvedla. „Co bych jen doporučila je, aby pro tento region opravdu stanovili realistické politické cíle. Myslím, že jednou z otázek, na které si musíme na zkušenostech v Afghánistánu odpovědět, je, zda jsme si stanovili politické cíle, které jsou příliš nerealistické a příliš vysoké a vlastně nedosažitelné." Pokud jde o Afghánistán, tak je nereálné, aby se země v krátké době proměnila ve stát evropského typu. V Mali a v celém regionu se zatím podařilo vyčistit jen omezené oblasti a to přesto, že mezinárodní angažovanost v Mali je vysoká, západoafrický stát se neuklidňuje.

Na severu a ve středu země řádí ozbrojené teroristické skupiny a malijská armáda je považována za zkorumpovanou a špatně vycvičenou, což ji činí součástí problému. V srpnu 2020 provedla puč proti zvolenému prezidentovi Ibrahimu Boubacaru Keïtovi. Pod tlakem mezinárodního společenství i západoafrické hospodářské aliance ECOWAS byla v lednu 2021 ustavena přechodná civilní vláda pod vedením prezidenta Bah N'Daw a premiéra Moctara Ouaneho. Ten byl v květnu svržen při dalším puči, který byl mezinárodně ostře kritizován. N'Daw a Ouane byli zatčeni a prohlásili, že se vzdávají funkce. V čele pučistů stál v obou případech armádní plukovník Assimi Goïta, který byl nyní ústavním soudem prohlášen za prozatímního prezidenta. Když 7. června skládal přísahu, zaručil, že se Mali vrátí k demokracii. a slíbil, že se vyhlášené volby budou konat v únoru 2022.

V Mali již několik let působí desítky tisíc příslušníků mezinárodních bezpečnostních sil. Jsou však již několik let stále více kritizovány, protože bezpečnostní situace se nezlepšila, ale spíše zhoršila. Evropská unie chce navzdory převratu pokračovat ve vojenské operaci. Její součástí je i jednotka Armády České republiky, která dokázala, že se skládá z kvalitně vycvičených a psychicky silných osobností a její profesionální přístup si vysloužil respekt. Během svého působení v Mali zabezpečovali obranu a ochranu perimetru velitelství mise, poskytovali ochranu letecké společnosti STARLITE na letišti v Bamaku. Zajišťovali ozbrojené doprovody, vyčleňovali síly rychlé reakce - kdy byli schopni 24 hodin denně, sedm dní v týdnu okamžitě zasáhnout ve prospěch mise do konce letošního května, kdy se jednotka vrátila zpět do vlasti.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele