Olaf Scholz vicekancléř, spolkový ministr financí z SPD bránil černou nulu tak dlouho, jak jen to bylo možné. Když přišla Corona, vyrovnaný rozpočet už nebyl prioritou a Scholz se snažil, aby se z krize dostal s "třeskem". Dostal se tak do potíží, když vysvětloval selhání svých úřadů v řadě případů a opozice si jako obvykle brousila zuby na stoického politika. Chce se stát kancléřem a pokud by se tak nestalo a kdyby se SPD vrátila do vlády by mohl zůstat ministrem. Ale co když SPD skončí v opozici?

Horst Seehofer spolkový ministr vnitra, výstavby a vnitřních věcí za CSU nedokázal splnit svůj největší mezinárodní úkol: Dohodu všech států EU o společném způsobu zacházení s žadateli o ochranu, ale nicméně po požáru v řeckém uprchlickém táboře Moria se dostal do role prostředníka EU. Na oplátku získal plnou podporu kancléřky, s níž byl od roku 2015 v rozporu v uprchlické krizi. Nový kurz Merkelové tak bývalého zastánce tvrdé linie stál podporu konzervativní frakce CDU/CSU na jedné straně a levicového vedení SPD na straně druhé. Seehofer tímto volebním obdobím končí svou padesátiletou politickou kariéru.

Heiko Maas spolkový ministr zahraničí, SPD v počáteční fázi se zdálo, že se ve své nové funkci nevyzná. Sárský rodák si však postupem času vydobyl postavení hlavního německého diplomata. Vypadá zdrženlivěji než jeho předchůdci a během jeho působení nedošlo k žádným průlomům, ale k malým pozitivním krokům. Jeho zásada: alespoň udržovat dialog se zeměmi jako je Turecko nebo Rusko. Majákovými projekty byly konference v Libyi a Aliance pro multilateralismus. Cítil se být "vedoucím jediné stále otevřené" operace repatriace imigrantů během pandemie. Kdo by se však chtěl dobrovolně vzdát postu šéfa ministerstva zahraničí a zda bude moci Maas i nadále cestovat vládními letadly do značné míry závisí na volebních výsledcích SPD, aby se při nejhorším alespoň mohl vrátit do Spolkového sněmu.

Peter Altmaier, spolkový ministr hospodářství a energetiky z CDU, rychle reagoval na krizi Corony a poskytl miliardovou pomoc. Velmi rád by ve své funkci pokračoval. Jako společník Merkelové se však nestaví za nový začátek politiky a na jaře se vyslovil proti svému stranickému šéfovi Laschetovi jako kandidátovi na kancléře a tím přišel téměř o všechny případné šance.

Sociální demokratka Christine Lambrechtová, ministryně spravedlnosti a ochrany spotřebitele, pro rodinu, seniory, ženy a mládež má nejdelší vládní titul. V roce 2019 nahradila Katarinu Barleyovou, která se přesunula do Evropského parlamentu. Byla zpočátku považována za provizorní řešení, ale rychle se na to zapomnělo. Kromě kvót pro ženy ve správních radách a novely autorského zákona přinesla mimo jiné i změny v zákoně o vymáhání práv k sítím. Souviselo to s jedním z jejích hlavních projektů - rozsáhlým legislativním balíčkem pro boj proti pravicovému extremismu a trestným činům z nenávisti. Lambrechtová musela v posledních metrech existence vlády nastoupit i na post ministryně pro rodinu, protože Franziska Giffeyová odstoupila. Je jí 56 let a po více než 20 letech v Bundestagu už nebude kandidovat, ale chce se vrátit k původní práci právníka.

Annegret Kramp-Karrenbauerová - spolková ministryně obrany za CDU, osobně oblíbená u vojáků, bojovnice proti pravicovému extremismu v Bundeswehru, což je jednou z jejích priorit, v poslední době však v tomto ohledu působila nešťastně a neobratně. Její pověst nevylepšily ani některé technicky sporné návrhy jako bezpečnostní jednotka v Sýrii, robustní nasazení v Mali. Velmi ráda by pokračovala a často to dává najevo. Je to žena, která je schopná ministrovat a těch unionisté příliš mnoho nemají. Šance: 50:50.

Hubertus Heil, spolkový ministr práce a sociálních věcí, SPD, byl jedním z nejvytrvalejších pracovníků velké koalice a stál si za svým i přes velkou opozici. Například v dlouhém sporu s CDU/CSU o základní důchod hájil z pohledu své strany jeden z nejúspěšnějších projektů tohoto volebního období. Byl jedním z nejdůležitějších, ne-li nejhlasitějších krizových stranických manažerů v pandemii Corony a mimo jiné zodpovědný za příspěvek na zkrácenou pracovní dobu a snazší přístup k podpoře v nezaměstnanosti. Ve svých 48 letech ve spolkových volbách kandiduje jako jednička SPD v Dolním Sasku.

Spolkový ministr dopravy a digitální infrastruktury z CSU Andreas Scheuer ve svém resortu realizoval několik významných projektů dopravní politiky. Hlavním bodem kritiky opozice bylo neúspěšné mýtné pro automobily a porušení zákona o rozpočtu a veřejných zakázkách. Scheuer slaví v den voleb do Spolkového sněmu 47. narozeniny a chce získat další dekret na pozici ministra. Nepřispívá ale pozitivně k obrazu CSU a je docela možné, že bude muset předat ministerstvo dopravy budoucímu koaličnímu partnerovi.

Svenja Schulzová - spolková ministryně životního prostředí, ochrany přírody a jaderné bezpečnosti za SPD se považuje za nejúspěšnější ministryně v kabinetu kancléřky Merkelové. Cenu CO2 oznámila již v roce 2018 a prosadila ji proti odporu CDU/CSU a zpočátku i proti vůli vlastních stranických soudruhů. Dostalo se jí velké pomoci zvenčí, a to prostřednictvím demonstrací Fridays for Future a rozhodnutí Spolkového ústavního soudu. Oficiálně si chce práci udržet, ale pravděpodobnost, že se to podaří, je však poměrně malá. Kandiduje do Bundestagu a pouze za "zeleno -červeno- žluté ampelovské konstelace" by mohla mít šanci stát se opětně ministryní.

Spolkový ministr zdravotnictví, CDU, Jens Spahn v prvních dvou letech svého funkčního období obšťastnil lidi zákonným zdravotním pojištěním spojeným s novými drahými službami. Hledal ošetřovatelský personál po celém světě, ale nemohl vyřešit nedostatek v německých nemocnicích a zařízeních pro seniory. Stal se krizovým manažerem během pandemie Corony, zpočátku úspěšný, mezitím s rozpaky a kritikou až po požadavky na jeho odstoupení. Zároveň zkušený čtyřicátník. Pokud bude CDU po volbách do Bundestagu rozdělovat posty, bez Spahna těžko se obejde.

Julia Klöcknerová, spolková ministryně pro výživu a zemědělství z CDU se často spoléhala na dobrovolné závazky, například pokud jde o nižší obsah cukru v polotovarech nebo rozšířené nutriční označování. Nevýhoda? Přílišná provázanost s potravinářským průmyslem a váhavost při zavádění větší ochrany životního prostředí a zvířat v zemědělství. Nepodařilo se jí prosadit značku dobrých životních podmínek zvířat, ačkoli je v koaliční smlouvě. Klöcknerové je 48 let a stále má ambice. Je však otázkou, zda si bude moci své portfolio udržet, a to i v případě, že se CDU/CSU vrátí do vlády.

Gerd Müller, spolkový ministr pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, CSU, byl "dobrým svědomím" velké koalice. "Svět bez hladu je možný," zní jeho krédo. Bojoval o každý cent navíc pro svůj rozpočet. Müller, kterému je 66 let, již nekandiduje do Spolkového sněmu z věkových důvodů, chce uvolnit místo mladším. Od ledna 2022 by měl vést Organizaci OSN pro průmyslový rozvoj.

Spolková ministryně školství a výzkumu, CDU, Anja Karliczeková pomohla spustit digitální pakt pro školy a další spolkové programy financování v miliardové hodnotě - například na vývoj vakcín. Kritici ji považují za neviditelnou a bez jasného profilu. Důvodem může být i skutečnost, že za vzdělávání odpovídají především spolkové země. Padesátiletá ministryně chce zůstat ministryní školství a výzkumu. O vládní funkce se však uchází i několik dalších členů CDU v Severním Porýní-Vestfálsku.

Helge Braun, kancléřský ministr a spolkový ministr pro zvláštní úkoly, CDU, jako šéf kancléřského úřadu dlouho koordinoval spolupráci spolkových ministerstev, aniž by se příliš ozýval. V době krize Corona byl tento anesteziolog a lékař pohotovostní služby zodpovědný za schůzky spolkového zemí a vysvětloval politiku kancléřky za Corony v mnoha diskusních pořadech. Kvůli často přísným návrhům na boj s pandemií se někdy objevovala ostrá kritika ze strany spolkových zemí. Jako šéf úřadu prorazil v oblasti digitalizace cestu k zapojení občanské společnosti, což je klíčové slovo: otevřené sociální inovace. S největší pravděpodobností bude znovu zvolen do Spolkového sněmu jako jednička kandidátky hesenské CDU.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele