K hlasování bylo vyzváno 463tisíc členů. Hlasovací lístky o váze 105tisíci kilogramů podle Spieglu, byly navezeny během soboty do berlínského ústředí strany Willy Brandta a l20 dobrovolníků je přepočetl. Výsledek je až překvapivě jasný, takže designovaná předsedkyně strany Andrea Nahlesová mohla v neděli ráno prohlásit, že je ráda, že to tak dopadlo. Výsledkem je, že 14.března se na zasedání Bundestagu stane Angela Merkelová po čtvrté spolkovou kancléřkou. Vládní krize byla zažehnána a oddychne si i Evropská unie, že se obnoví stabilita dnes jejího největšího člena.

Vnitrostranická cesta SPD k tomuto cíli byla více než trpká. Byla poznamenána především rezignací šéfa SPD Martina Schulze v únoru letošního roku poté, co zářijových volbách do Bundestagu strana 20,5 procenty získaných hlasů zaznamenala nejhorší poválečný výsledek. Nejprve sice vyhlásil , že jeho strana přejde do tvrdé opozice aby obnovila svojí sílu, ale po zhroucení jednání o vytvoření jamajské koalice mezi křesťanskými stranami, Zelenými a liberály změnil svůj názor. Rozhodl, že místo opozice se opět zapojí do jednání s Merkelovou o vytvoření velké koalice. To vyvolalo velký vnitrostranický odpor v jehož čele především stáli mladí sociální demokraté v JUSO vedeni jejím předsedou Kevinem Kühnertem. Schulz si navíc ještě zkomplikoval svou situaci, kdy toto jednání podmínil odstoupením z funkce šéfa strany za křeslo spolkového ministra zahraničí místo Sigmara Gabriela. Ten mu před tím uvolnil místo šéfa strany začátkem minulého roku za obsazení místa šéfa diplomacie, kterou před tím zaujímal současný spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier. Mezi oběma politiky tak došlo k ostrému střetu, který skončil odstoupením Schulze ze všech funkcí.

Osud strany byl dán do rukou jejich členů, aby rozhodli o další cestě buď do koalice nebo opozice. Stalo se tak poté, co byla uzavřena l70 stránková nová koaliční smlouva s CDU/CSU, kde sociální demokraté prosadili prohloubení pracovních a sociálních práv, zlepšení důchodů jakož i investic do oblasti školství a vzdělání a péče o zdravotně postižené. Na následných regionálních konferencí nové vedení strany v čele s předsedkyní stranické frakce v Bundestagu Andreau Nahlesovou vyjádřili přesvědčení, že referendum pokud kladně dopadne umožní vytvoření nové spolkové vlády. Příští měsíc pak sjezd strany uzavře její krizi zvolením nového vedení v čele s Nahlesovou kdy o výsledku referenda není již pochyb. Mezitím budou vyřešeny i personální otázky obsazení nové spolkové vlády z nichž pro SPD je nejdůležitější získání ministra financí.

Výsledek stranického referenda uvítala Angela Merkelová, stejně tak vedoucí činitel Zelených Cem Özdemir. Generální tajemnice liberální FDP Nicola Beerová označila vývoj za očekávaný a odráží obavu SPD před předčasnými volbami. Za to Alternativa pro Německo AfD označilo velkou koalici za katastrofu, která bude zúčtována nejpozději v roce 2021, kdy bude končit její funkční období. Šéf strany levice Bernd Riexinger prohlásil, že SPD se měla zasadit za stabilnější většinu. Takže vchází do vlády zeslabená a částečně rozštěpená. Hlasy z Bruselu jsou však spokojené, že konečně nastává politická stabilita Německa v kritické době Brexitu a nepředvídatelné současné politice Bílého domu.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele