Stalo se tak poté co durynský vyšetřující zemský sněmovný výbor nyní rok po ukončení procesu s teroristickou skupinou „Nacionálně socialistické podzemní organizace NSU“ konstatoval v závěrečné zprávě, že orgány policie, spravedlnosti a ochrany ústavy zanedbaly své povinnosti a mají odpovědnost za zbytečnou smrt deseti jejích obětí. Durynská ministr vnitra sociální demokrat Georg Maier to označil za „katastrofální vysvědčení práce příslušných odpovědných orgánů“, když ani ve zprávě mající dva tisíce stran navíc nejsou schopny osvětlit dosud staré nevysvětlené otázky. Především kdo určil a vypátral osoby, které byly zavražděny, proč mezi nimi i byla 23letá policistka Michelle Kiesewetterová a jak skutečně velké bylo nebo je podhoubí NSU. V celoněmeckém listu „Die Welt“ především klade otázku zdali to znamená totoální selhání státu a k tomu určených struktur nebo jsou li za tím konkretní zájmy některých sil. Přitom ve svých úvahách nejde durynskému ministru vnitra tak především o minulost, ale daleko více o současnost. V durynské vládní červeno-rudo-zelené koalici, která stojí těsně před volbami jde nyní o spor zdali by něměl být rozpuštěn úřad o ochranu ústavy a jeho pravomoce předány občanský společenskému řešení nebo je nadále zachovat. Postkomunistiká strana Levice je pro rozpuštění, proti čemuž se sociální demokrat Maier vehementně brání.

Nejednotný postoj koalice je pro tyto strany nebezpečný protože hraje do karet pravicově extremistické Alternativy pro Německo AfD. Právě v tomto Svobodném státě Durynském, kde pravicoví extremisté od neonacistiké NPD, po různé extremistické organizace jako na příklad Říšští občané, které neuznávají stávající spolkové Německo, ale Říši v jejích původních hranicích, společně pochodují. Svobodně bez právních překážek přitom organizují různá shromáždění a extremistické koncerty a podle volebních průzkumů zejména v jižní části Durynska by obdrželi až třetinu hlasů. To se děje v době, kdy v sousedním saském Cvikově někdo podřízl dubový stromek vysázený u desky na první oběť teroristické skupiny NSU. Byl zde zasazen teprve minulý měsíc na paměť před dvaceti léty zavražděného prodavače květin Envera Simseka teroristickou skupinou NSU. Policejní mluvčí naznačil, že jde zřejmě o politický čin.

Celostátně se přitom nepodařilo zabránit pokračujícím pravicově extremistikým činům. Jen během období od června minulého roku bylo zaznamenano 35 politických trestných činů jejíž pachatelé se hlásili k pokračující aktivitě NSU. Vše vyvrcholilo politickou vraždou kaselského vládního prezidenta křesťanského demokrata Waltera Lückeho 2.června letošního roku, který byl před svým domem zavražděn střelou pistole odpálenou z bezprostřední místnosti do jeho hlavy. V polovině měsíce byl sice zatčen hesenský pravicový extremista, který se nejprve přiznal, ale poté svůj čin odvolal.

Případ zůstal zatím neuzvřený stejně tak jako hon na imigranty a tzv. jinak smýšlející v Saské Kamenici extremistickou organizací „Revoluce Chemnitz“ na podzim minulého roku. Nyní bylo oznámeno, se proti skupině obžalovaným této organizace připravuje proces před státní komorou vrchního drážďanského soudu. Má se stát nejdůležitějším procesem proti pravicovému extremismu v Německu, na kterém osm jejich příslušníků má být obžalováno v lednu z ozbrojené teroristické činnost za cílem svržení demokratického pořádku ve Spolkové republice. Přitom nevylučovali, že v případě potřeby nebudou váhat likvidovat své protivníky.

Rostoucí činnost extremistů projevující se desítkami vyhrůžek na sociální síti vyvolává obavu u německé veřejnosti. Ta nyní klade především otázku jaké informace vlastně mají k dispozici bezpečnostní orgány o těchto extremistických skupinách, možnou spoluodpovědnost pravicově populistické Alteranativy pro Německo a v čem tkví nedostatečné a pomalá reakce spolkových bezpečnostních a justičních orgánů na tyto jevy.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele