Bruselský Soudní dvůr (ESD) v září nařídil, že Varšava musí zaplatit 500 000 eur do rozpočtu EU za každý den, co důl pokračuje v provozu, konstatuje ARD. 

Protože žádosti o platbu z Bruselu dosud neobdržely žádnou odpověď, další postup je nyní jasný, říká její mluvčí Balazs Ujvari: „Komise nyní prověří, které převody z rozpočtu EU pro Polsko je naplánováno k přijetí, aby byly následně odečteny dlužné platby z těchto prostředků,“ vysvětluje. "Poté bude komise informovat polské úřady o konkrétním rozhodnutí. Varšava pak může vydat stanovisko do deseti pracovních dnů. O den později pak komise rozhodne, zda budou dluhy uhrazeny podle plánu."

Je nejvyšší čas, říká Anna Cavazzin, která v Evropském parlamentu zasedá za saské Zelené a dlouhodobě bojuje proti povrchové těžbě hnědého uhlí, která „vyčerpává“ i obyvatele Žitavské pánve. „Polsko za to musí nést následky,“ říká politička. Varšava musí platit jeden milion eur denně, a navíc jí hrozí využití takzvaného mechanismu právního státu – jde o novou klauzuli o zadržení dotací, pokud by mohlo být ohroženo jejich správné využití.

Už v květnu žádal ESD Polsko, aby zastavilo těžbu na hranici se Saskem. Polská vláda, poukazuje ARD, okamžitě dala najevo, že důl neuzavře, protože Turów je významným zaměstnavatelem v regionu a důležitým pro výrobu elektřiny a je naplánován na provoz do roku 2026. To vyvolalo znepokojení, protože licence na povrchovou těžbu byla prodloužena, aniž by byl posouzení vliv na životní prostředí. Evropská komise v prosinci kritizovala Polsko za to, že podceňuje dopad na životní prostředí a dezinformuje své sousedy a z poklesu hladiny podzemní vody, jak se obává nejen Německo, ale i Praha. Ale i na hluk a prašnost si stěžovali obyvatelé sousedního pohraničí.

Polský premiér Mateusz Morawiecki zdůraznil, že však musí být zaručena energetická bezpečnost země. Mluvčí polské vlády Piotr Müller řekl, že vláda povrchový důl Turów neuzavře a pokuta je nepřiměřená situaci a není oprávněná. Naopak povrchová těžba se má rozšířit což vyvolává kritiku v sousedícím Sasku, které se obává poškození životního prostředí další jeho expanzí. ARD v této souvislosti poukazuje, že se proto uvažuje, zda se proto k české žalobě jako takzvaný vedlejší účastník připojí spolková vláda. Uhlí se v Turówě těží od roku 1904, kdy se tehdy nacházela na říšské půdě.

Důl je v rukách Polské energetické společnosti PGE, většinově vlastněné státem, která chce prodloužit těžbu do roku 2044. Za tímto účelem má být povrchový důl rozšířen o dalších pět kilometrů čtverečních a prohlouben do hloubky až 330 metrů. Vytěžené uhlí zásobuje elektrárnu v nedaleké Bogatyni, která Polsku zajišťuje asi 8 procent elektrické energie.