Konzervativní společenství čtyř stran získalo téměř 20 procent a na třetím místě s více jak 17 procenty krajně pravicová Demokratická strana. Ačkoliv v prvních prognózách extremisté předvídali, že získají druhé místo, nakonec jejich naděje, že budou moci ovlivňovat příští švédskou politiku se nenaplnily. Kdo však sestaví nyní vládu je zcela otevřené, protože oba tradiční bloky vládní sociálně demokratický se Zelenými a opoziční konzervativní jsou v patové situaci.
S ohledem na výsledek voleb sociálně demokratický šéf vlády Stefan Löfven vyzval k ukončení tradičního blokového politického myšlení. Strany rudo-zelené orientace s liberálně-konzervativním táborem musí přemýšlet o spolupráci, aby neumožnil pravicovým populistům podíl na moci. Podle jeho názoru nejde dnes o mocenský boj, ale skutečnost, že po těchto volbách nemůže žádná strana sama o sobě vládnout Švédsku. Všichni skuteční politici musí převzít odpovědnost za jeho osud. Koalici s EU-nepřátelskými švédskými demokraty strany obou velkých bloků odmítly.

Jako možnost se vidí vytvoření rudo-zelené menšinové vlády, na kterou je švédská politická scéna zvyklá. Problémem však je, že pokud by nedostala při hlasování podporu konzervativců byla by závislá na postoji pravicových populistů. Obavy, že se stanou rozhodující politickou silou se sice nenaplnily, ale její vzestup, je přímo úměrný s imigračními problémy této desetimilionové země, která od roku 2015 přijala na 300tisíc utečenců. Šlo o největší počet v poměru počtu obyvatel v Evropě. Očekává se, že nyní může trvat týdny, než se podaří novou vládu sestavit, před kterou stojí jako největší úkol, řešit problémy s imigranty a teprve na dalším místě naléhavou zdravotní a vzdělávací reformu.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele