Uplynulo pět let od chvíle, kdy se na přelomu listopadu a prosince 2019 v čínském Wu-hanu objevily první případy do té doby neznámé respirační nemoci. Ta byla později označena jako Covid-19. Vybavíte si, kdy jste se poprvé setkal s touto informací a jaký význam jí byl přikládán?

Na to si vzpomínám naprosto přesně, protože se trošku stydím. Já jsem se už v únoru 2020 stal – řečeno dnešním neomarxistickým slovníkem – dezinformátorem. Proč? Uvěřil jsem svému ministrovi! Adam Vojtěch napsal 4. února 2020 do MF Dnes článek „Česká koronavirová chřipka“, v němž sdělil, že se máme radši věnovat běžné chřipce, která je mnohem větším zabijákem než nějaký koronavirus. Vojtěchův text jsem rozšířil mezi pár svých známých. 

Já jsem to tehdy ještě nesledoval, a proto jsem vůbec netušil, že docent Bohuslav Svoboda z ODS už 28. ledna před Covidem varoval a navrhoval jednání v Parlamentu, ale ministr a následně i Parlament jej odmítli.

Z dnešního pohledu jsem byl pěkný vůl, že jsem věřil ministrovi zdravotnictví. Tuto školáckou chybu jsem pak už naštěstí v průběhu pandemie neudělal.

Ještě začátkem února 2020 chodily z některých zemí Asie zprávy o jednotlivých nakažených, ale pak propukla epidemie naplno v Číně a Evropu poté vystrašily reportáže z Lombardie a Benátska, kde nemocnicím nestačily kapacity pro virem nakažené pacienty. Byl tento i následný vývoj důsledkem nepřipravenosti Evropy na podobné nebezpečí a podcenění situace, nebo se na to nijak připravit nedalo?

Připravit se na to asi nedalo. (Konspirátor by mohl oponovat, že někteří byli připraveni až moc dobře: například velké farmaceutické firmy). Ale dalo se reagovat tisíckrát lépe, než se reagovalo. Moje úplná odpověď by zabrala několik desítek stran, proto vypíchnu jen některé body:
a) počty případů byly mnohonásobně nadhodnoceny – dalo by se říci, že šlo o pandemii PCR testů, nikoli pandemii Covidu jako nemoci. Testy byly nastaveny tak, aby odhalily i neživé úlomky viru. A jelikož tohle se vědělo od začátku, nemám jiné vysvětlení, než že šlo o záměr.
b) nepostupovalo se podle existujících a fungujících epidemických plánů, ale vymýšlely se blbosti.
c) rezignovalo se na základy epidemiologie a medicíny. Zdraví byli označováni za nemocné, zbytečně izolováni, leckdy se dostali na pokoj s opravdovými „koviďáky“ a nakazili se.
d) rezignovalo se na hlavní zásadu medicíny primum non nocere (především neškodit). Pacienti byli zbytečně napojováni na ventilátor. Zdraví lidé se museli dusit v rouškách a respirátorech. Lidem bylo opakováno zrůdné tvrzení, že léčba neexistuje, že mají čekat doma, a až se začnou dusit, pak si zavolat záchranku. Tato nehoráznost jistě přispěla k mnoha zbytečně zmařeným životům.
e) všichni lidé byli na základě presumpce viny považováni za potenciálně infekční, dokud nedokážou bezinfekčnost – kterou však dokázat nelze.
f) lživě se tvrdilo, že imunita po vakcíně je lepší než po prodělání nemoci

A ještě k Itálii. V uvedených severních regionech nefunguje systém praktických lékařů. Proto byli všichni lifrováni do nemocnic, které se záhy staly přetíženými. Ventilátory se používaly jako na běžícím pásu, i když v mnoha případech stačil kyslík či oxygenátor. Prostě totální chaos.