I když papež František může v průběhu dalších let kdykoliv mandát ukončit a jmenovat dalšího zástupce, je zpráva o prodloužení mandátu Dominiku Dukovi, našemu arcibiskupovi určitě dobrou a povzbudivou zprávou.

K rozhodnutí papeže Františka prodloužit arcibiskupu Dominikovi určitě přispěla podpora obyčejných lidí, v našem případě formou petice, o které se zmiňuje agenturní zpráva ČTK.

Petici podepsalo spontánně přes 3.000 lidí, kterým se líbí hodnoty, které arcibiskup Duka vyznává. Samotná petice vznikla jako reakce na exhibicionismus několika jedinců na Hradčanském náměstí, kteří dopisem papeži Františkovi požadovali neprodloužení mandátu panu kardinálovi. Symbolické předání naší petice panu kardinálovi se uskutečnilo po projevu v katedrále.

Petice byla poté ihned zaslána papeži Františkovi a mohla se tak stát jedním ze střípků v jeho rozhodování o prodloužení/neprodloužení mandátu panu kardinálu Dukovi. Proto si všichni ti, kteří podepsali výše uvedenou petici, zaslouží poděkování a zároveň i celá řada dalších pro nás méně známých podporovatelů pana arcibiskupa.

Za zmínku ještě stojí samotný projev pana kardinála ze svatovítské katedrály v rámci převezení ostatků kardinála Berana. Kardinál Duka v tomto projevu mimo jiné popsal místy velmi emotivně, že opět stojíme v rozhodující hodině, kdy jde o systematický útok na institut rodiny, kdy jsou navrhovány bezprecedentní a ničivé zákony proti rodině, slovy kardinála „chystány zákony degradující člověka na jakési bezpohlavní cosi, jsme ohroženi mocnostmi a ideologiemi zvnějšku a nemůžeme se fakticky bránit“.

A to jsou momenty, za které si obyčejní lidé Otce arcibiskupa váží, že dokáže v dnešní době vlády politické korektnosti nazvat věci pravými jmény, nebojí se jít proti hlavnímu proudu dnešních levicově progresivistických médií i když moc dobře ví, že za to bude silně kritizován.

Kardinál Duka svým celým životem prokázal, že si dokáže stát za pravdou i za cenu represí a to již v době komunistických perzekucí, kdy nemohl vykonávat kněžskou službu a byl navíc v roce 1981 odsouzen a uvězněn k patnáctiměsíčnímu žaláři. Prosazováním tradičních hodnot jako je rodina, domov, úcta k našim předkům je trnem v oku některých levicových progresivistů i v části samotné katolické církve, takže v naší společnosti v případě pana kardinála vzniká zajímavý paradox v oblibě jeho osobnosti ze strany lidí bez vyznání, kteří si váží právě jeho občanských postojů nyní i v době komunistické totality.

Takže závěrem: Pane kardinále gratulujeme! Jsme a budeme s vámi dál při obraně tradičních hodnot!

(převzato z blogu autora)