Robert Troška: Klaus mladší končí, kdo povede konzervativní blok?

24.03.2021 7:38 | Zprávy

Podstatná je autentičnost a charisma lídra úspěšného politického hnutí. Poptávka po konzervativně laděném pravicovém hnutí existuje.

Robert Troška: Klaus mladší končí, kdo povede konzervativní blok?
Foto: Archiv Roberta Trošky
Popisek: Robert Troška

V úterý 23.3.2021 oznámil Václav Klaus mladší zprávu o ukončení veškerých veřejných aktivit včetně předsednictví a členství v politickém hnutí Trikolóra, které založil. Již nebude za Trikolóru kandidovat a ani ji do voleb nepovede.

Pozitiva a negativa V. Klause mladšího

Postava V. Klause mladšího určitě Trikolóru v jejích počátcích zviditelnila, jeho upřímnost, dravost, to byly bezesporu plusy, ale vedle těchto pozitiv byl paradoxně brzdou vyšších preferencí. Problémem byla od počátku jeho autenticita a absence charismatu. Můžete mít fantastický marketing s krásným a výstižným logem, ale volič miluje osobnosti, které se musely vypracovat od píky. A to nebyl případ Klause mladšího, který těžil z politické značky svého otce. Dalším problémem V. Klause mladšího byl nedostatek osobního charisma, které se nedá naučit nebo vykouzlit. Charisma buď je nebo není, jde o palivo každého lídra úspěšného politického hnutí.

Ovšem největší chybou V. Klause mladšího bylo počáteční nasměrování směrem k tématům rezonujícím s programem SPD (obhajoba sochy Koněva, zrušení Senátu)  a tím i přetahování voličů Tomia Okamury namísto zacílení na voliče dalších stran současného politického spektra.

Voliči Trikolóry jsou pracovití poctiví lidé, kteří touží po existenci konzervativního subjektu, který bude bránit jejich zájmy. Proto odchod V. Klause mladšího není tragédií, ale spíše zklamáním, protože Klaus mladší mohl nabídnout svou funkci k dispozici, ale stále Trikolóře pomoci na kandidátce do voleb. Je už na každém z voličů Trikolóry, jak vyhodnotí náhlý odchod V. Klause mladšího, zda-li  jako výsledek přebytečného ega nebo jeho upřímné snahy o rozpoznání politické reality.

Spojení s SPD Tomia Okamury?

Někteří politici a osobnosti vyzývají ke spojení s SPD Tomia Okamury, naposledy bývalý prezident Václav Klaus. Na první pohled jde o snahu  eliminovat „tříštění vlasteneckých sil“. V tom případě je dobré si položit otázku, zda by pro SPD v době růstu volebních preferencí, nyní již kolem 11% (oproti 2% Trikolóry), bylo takové spojení výhodné? Navíc řada voličů SPD má negativní vztah k privatizaci z 90.let. A pak tu jsou možné programové průniky nebo přesněji možné rozpory v otázce Czexitu, daní, minimální mzdy, role státu, atd. Možné spojení Trikolóry s SPD je spíše v rovině přání než politická realita. 

Do voleb Trikolóra nebo nově vzniklý konzervativní blok?

Na začátku března tohoto roku vzniká koalice Trikolóry, Svobodných a Soukromníků. Hlavním motivem je překročení minimální hranice pro vstup do Sněmovny ve výši 5%.  Určitě dobrý krok, ale vzhledem k navrhované změně volebního zákona, kde je zatím pro dvojkoalici stanoveno 7% a pro trojkoalici  9%, je jasné, že současné volební preference stanovují jen dvě možnosti, jak se dostat do Sněmovny. 

První možností je jedna kandidátka, v tomto případě Trikolóra pod jejíž značkou by kandidovaly další politické strany a hnutí (Svobodní mají zatím kolem 1%, Soukromníci méně).

Druhou možností je vytvoření nového konzervativního politického hnutí, jehož součástí  by byli nejen členové Trikolóry, Svobodných a Soukromníků, ale i další hnutí. Na kandidátních listinách by se pak mohli objevit jména zajímavých osobností, které mohou přitáhnout pozornost voličů. Vznik tohoto konzervativního bloku by neznamenal konec existence Trikolóry nebo Svobodných. 

Nabízí se zásadní otázka, zda je u nás prostor pro nově vzniklé konzervativní hnutí. Určitě tu poptávka po konzervativně laděném pravicovém hnutí existuje, protože ODS se posunula výrazně ke středu, KDU-ČSL je také dnes typicky centristickou stranou. 

Lídrem prezident Klaus nebo Zuzana Majerová anebo …

Nyní je nejdůležitějším krokem výběr příštího lídra, ať už půjde o Trikolóru nebo nově vzniklé konzervativní hnutí. Hodně se v této souvislosti zmiňuje prezident Václav Klaus (má doživotní titul prezidenta, i když už úřad nezastává) anebo poslankyně Zuzana Majerová. Oba jsou určitě kvalitní kandidáti, u bývalého prezidenta je výhodou mediální „zručnost“ i šarm, nevýhodou jeho věk, kdy přeci jenom volební kampaň je náročná jak fyzicky i psychicky. Zuzana Majerová má zase výhodu v autenticitě, nevýhodou je menší mediální povědomí o její osobě. 

Osobně si dovolím jmenovat ještě jednu osobnost, která je známá a mohla by se stát lídrem. Je jím  Ing. Miroslav Ševčík, proděkan vysoké školy ekonomické, který prokázal v televizních debatách schopnost argumentovat, je mediálně známý a má ekonomickou vizi jak tento stát posunout kupředu. Navíc už dnes je v Trikolóře ekonomickým expertem. A má ještě jedno nezanedbatelné plus na politickém kolbišti, oblibu u ženské části populace, což určitě není zanedbatelné.

Ale ať bude do čela zvolen kdokoliv, do voleb je ještě daleko a může se hodně změnit.

Každopádně se můžeme těšit na další možná překvapení v nastávajícím volebním klání. 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

Myslíte, že za to, že EU zaostává může Euro?

Mě přijde, že jsou to spíš neustálé zákazy a byrokracie, kterou si sama EU podřezává pod sebou větev. Na druhou stranu, jestli má někdo konkurovat třeba USA nebo Číně, nemyslím si, že to může být jeden stát v Evropě, a že EU má svůj smysl, jen se musí vzpamatovat a začít dělat politiku jinak

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Lanz: Potřebujeme více středoškoláků, respektive nové kapacity pro jejich ubytování?

12:17 Zdeněk Lanz: Potřebujeme více středoškoláků, respektive nové kapacity pro jejich ubytování?

Člověk nemusí být žádný velký odborník – ať už na školství a vzdělávání obecně, ekonomii, statistiku…