Jednou jsem absolvoval diskuzi s pražským advokátem bez polemiky o terminologii, říkal mi hluchoněmý či neslyšící, ptal jsem se „kdo, já“? Ten se usmál nad otázkou, že kdysi v dětském věku četl oblíbené Čapkovy povídky „Měl jsem psa a kočku“. Asi tu změnu názorů zapříčinila jeho právnická praxe, více než pětadvacetiletá. Záhy vstal, otočil se a vzal tlusté knihy paragrafů, které vycházely s terminologií „hluchoněmý“. Měl by je snad spálit všechny?

Dále jsem si vzpomněl, kdy že již zesnulá Ing. Hrdá nesouhlasila se slovem handicap, což je moderní slovo používané v médiích, také ve sportu a v sociální oblasti. Právě teď hovoříme v médiích o svobodě slova a nebezpečí diskriminace českých občanů s postižením. Ten leták ombudsmana je správným krokem, mění chápání také českých médií?

Nástup nového ombudsmana vyvolalo hodně kritiků i dokonce protestů, ale předpokládáme, že šlo zejména o vztah se současnými koaličními politiky, zatímco jeho předchůdkyně, signatářka Charty 77, měla západoevropské smýšlení a zajímala se o jiná témata.

Jedním z dohlížejících na dodržování Úmluvy v ČR je zástupkyně ombudsmana, která pracovala ve vládním výboru pro lidská práva. Jmenovaní členové poradních orgánů pro problematiku osob se zdravotním postižením budou pokračovat, ale také těchto orgánů se dotknou personální změny.