Roman Pilíšek: Konzervativní Volný blok ve volbách do sněmovny překročí hranici pět procent

06.10.2021 16:22 | Komentář

Volný blok je politická strana, kterou většina zná pouze z médií pod pojmem „flákanec“ nebo „rozbitý pult“. Právě tyto zjednodušené nálepky však dle mého názoru zastírají reálný volební potenciál této politické strany. Níže rozebírám některé reálie, které by měla odborná i laická veřejnost vzít při hodnocení v potaz.

Roman Pilíšek: Konzervativní Volný blok ve volbách do sněmovny překročí hranici pět procent
Foto: Hans Štembera
Popisek: Festival svobody na Letné. Akci pořádal Volný blok

Zásadním důvodem vzniku této strany je protest vedený z lidu. Protest je veden primárně ve střetu za obhajobu svobod – aktuálně je tomu tak v případě protiepidemiologických opatření (očkování dospělých a dějí, testování, roušky), ale také v oblasti mezinárodních vztahů v rámci NATO nebo EU. Nemalou pozornost strany, díky svým leaderům, upoutává snaha o reformu fungování České televize. Strana také usiluje o zavedení prvků přímé demokracie – referend.

Dle volebního programu a relevantních volebních leaderů můžeme umístit stranu do konzervativního rámce hodnot, jako je tradiční rodina, národní étos, odmítnutí různých „ismů“ (multikulturalismus, genderová rovnost, LGBT), odmítání euthanasie apod. Ve smyslu ekonomickém ji můžeme zařadit na pravou část politického spektra. Vyznačuje se snahou o rušení daňových výjimek, snižování byrokratické zátěže státu, nulové zadlužování nebo dokonce splácení státního dluhu.

Strana je vedena několika výraznými osobnostmi

Ing. Hana Lipovská – konzervativní ekonomka, ještě před několika týdny radní ČT. Její fundovaný postoj coby odpůrkyně současného vedení ČT, ale také zadlužování České republiky, lze v rámci předvolebního klání chápat jako zásadní. Tedy nejen z hlediska jejích profesních kvalit, ale také morálních. Jako silně věřící člověk dokáže v rámci Volného bloku mimo jiné garantovat věřícím voličům konzervativní hodnoty (potenciál získávat voliče od KDU-ČSL). Dále je zajímavé sledovat zájem o rozhovory s její osobou, které se co do sledovanosti pohybují od 50 do 100 tis. zhlédnutí během hodin, maximálně dní.

Ing. Jana Bobošíková – volební lídr za Prahu. Dlouhodobě konzistentní politička, jež usiluje nejen o reformu ČT, ale také o vystoupení z EU. Za zmínku stojí její volební výsledek ve volbách do sněmovny v roce 2010 za „Suverenita-blok J. Bobošíkové“, kdy strana získala 3,67 % hlasů.

Mgr. Lubomír Volný – dříve poslanec SPD, posledních několik let nezařazený poslanec, společně s Marianem Bojkem. Aktuálně volební leader celé kampaně Volného bloku a leader na kandidátce v Moravskoslezském kraji. Díky některým svým kontroverzním názorům a přístupu při obstrukcích v Poslanecké sněmovně získal pozornost veřejnosti pro Volný blok. Role Lubomíra Volného se mimo jiné zaměřuje na vysvětlování postojů a postupů při hlasování ve sněmovně. Odsouvá tak do pozadí hodnocení pouze na klasické výsledky hlasování a ukazuje a vysvětluje postoje různých stran například kladením obstrukcí aj.

Souboj Mgr. Lubomír Volný vs. Tomio Okamura

Jako příklad bychom mohli uvést 118. schůzi Poslanecké sněmovny, bod 203, odvolání Hany Lipovské z Rady České televize ze 17. září 2021, kde nejprve byla omezena na návrh TOP09 doba rozpravy na dvě vystoupení poslance po max. 10 minutách. Navrhovatelkou samotného bodu byla poslankyně TOP09 Olga Sommerová. Dle Lubomíra Volného byl návrh omezení na 2x10 minut účelový, aby nedošlo k úplnému projednání návrhu, zejména z řad Volného bloku. Avšak úloha Lubomíra Volného šla ještě dále. V závěru rozpravy vyzval poslance SPD a zejména Tomia Okamuru (Hana Lipovská byla dříve do rady ČT zvolena také díky SPD), aby se k věci vyjádřil a nejlépe z pozice předsedy strany SPD využil svého přednostního práva, a tudíž i v dané věci jednání sněmovny prodloužil, a zhatil tak samotné rozhodnutí sněmovny. Jednalo se o poslední bod jednání. Avšak při podrobné analýze celého jednání vyplynulo následující: i když poslanci SPD hlasovali ve všech návrzích během jednání pro zamítnutí nebo odložení hlasování o odvolání Hany Lipovské z Rady České televize, ani jeden poslanec SPD se ke slovu nepřihlásil a neřekl ani jediné slovo.

Další zajímavou skutečností byly odpovědi Tomia Okamury na facebookových stránkách SPD na dotaz jednoho tazatele, proč SPD mělo takový přístup. Tomio Okamura odpověděl – viz. otisk obrazovky, doslovně cituji: „Všichni poslanci spd hlasovali proti odvolání Lipovské. Ale proč Volný s Bojkem neblokovali sněmovnu, když je to jejich kandidátka do voleb za Volný blok? Mohli mluvit nekonečně na faktické poznámky, tam žádné omezení počtu vystoupení není, mohli mluvit klidně az do rána, a vykašlali se na to, a nevyužili svoje možnosti. Prestoze Lipovská kandiduje za Volný blok, tak ji hodili přes palubu.“

Twitter

Co říká jednací řád Poslanecké sněmovny o faktické poznámce?
§ 60
(1) Poslanec se může přihlásit k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy. Za faktickou poznámku se považuje i procedurální návrh týkající se způsobu projednávání některého bodu pořadu. Nelze v ní však uplatňovat věcná stanoviska k projednávané otázce. Poslanec, který se přihlásil k faktické poznámce, dostane slovo přednostně, avšak bez přerušení toho, kdo právě mluví.
(2) Přednesení faktické poznámky ani případná odpověď na faktickou poznámku jiného poslance nesmí překročit dvě minuty.
(3) Nejde-li o faktickou poznámku nebo odpověď na takovou poznámku anebo překročí-li poslanec dobu k jejich přednesení, může mu předsedající slovo odejmout. Rozhodnutí předsedajícího o odnětí slova podle předchozí věty je konečné.

Z výše uvedeného je patrné, že pouze teoretická představa o dvouminutových faktických poznámkách, které se kříží mezi poslancem Volným a Bojkem za Volný blok, je zcela holý nesmysl a předseda SPD Tomio Okamura (navíc jako místopředseda sněmovny) v této oblasti provádí diskreditaci sebe a SPD. Ti, kteří proces okolo paní Lipovské sledují, toto vnímají velmi živě. Proces odklonu sympatizantů od SPD k Volnému bloku je právě v těchto okamžicích patrný přinejmenším ze samotných reakcí jak minulých sympatizantů SPD, tak současných ve Volném bloku. Volební potenciál Obecně vzato, u nově kandidujících volebních stran a hnutí jsou předvolební průzkumy matoucí a zavádějící. Pro agentury veřejného mínění je velmi komplikované se v tomto případě vyhnout nepřesnostem za hranu statistické chyby. Ostatně jako dříve u ANO nebo Pirátů.

Zajímavé jsou však výsledky studentských voleb z poloviny září. Volný blok získal od studentů 3,3 % hlasů a například u gymnázií získal 2,9 % hlasů, více než SPD s 2,5 % hlasů. Přes hranici 4procent dosáhl ve Středočeském kraji, Pardubickém kraji, Jihomoravském a Zlínském kraji. Lze se tedy domnívat, že již před třemi týdny byla mezi gymnazisty a jejich rodiči diskuse a preference směrem k Volnému bloku, ve srovnání s SPD, vyšší.

Volební kampaň vedena Volným blokem si v jistém ohledu zasluhuje přinejmenším pozornost. „Volňásek“, což je název autobusu, ve kterém leadeři Volného bloku objížděli celý měsíc prakticky celou zemi, je ukázkou klasické a poctivé kampaně. Politik, pokud usiluje o mandát, by měl jít se svou „kůží“ na trh. Měl by se umět osobně setkat s voliči a dát tak najevo, že svou kandidaturu a volební program myslí vážně. Osobním kontaktem také dává najevo, že je připraven vést diskusi a přijímat námitky a kritiku aktivních voličů a dává osobní slib, že bude naplňovat politický program. Do hry se tak dostává svědomí politického kandidáta.

Ve prospěch malých a nových stran hraje také odhad agentur, kdy se voleb zúčastní přibližně o sedm procent více voličů, než ve volbách v roce 2017.

Závěrem

Volby do Poslanecké sněmovny ČR jsou přirozeně jednou z nejzajímavějších společenských událostí vůbec. Avšak jsou volby v období hospodářského růstu a jsou volby v období krizí. Zatímco před 4 lety jsme zažívali jistý „předvoj“ v podobě imigrační krize, nyní se společenské procesy několikanásobně urychlily. Přišla krize v souvislosti s onemocněním COVID-19, při které se naše země podstatným způsobem zadlužila. Pravděpodobně přichází krize další – energetická. Krize a symptomy v podobě vyšší inflace na sebe nedaly a nedají dlouho čekat. Pokud bude společnost nadále těmto krizím vystavovaná, sociální bouře dříve nebo později přijdou.

Dle mého názoru je proto na čase konečně odhodit politickou korektnost a začít nazývat věci pravými jmény. Parlament ČR je tím místem, kde má docházet k permanentnímu střetu názorů občanů státu skrze své zástupce a místem, kde se má po diskusi docházet k většinovému konsenzu. S ohledem na současné politické spektrum zastoupené ve sněmovně nevidím žádný hodnotově konzervativní a ekonomicky pravicový postoj. V tomto ohledu by bylo a dle mého názoru i bude zajímavé sledovat, jak se současný konsensus dlouhodobých politických figur bude vypořádávat se zcela odlišným názorovým proudem, než byl doposud zvyklý. Jednoduše řečeno, pokud někteří voliči usilují o zásadní změnu poměrů v naší zemi, pak Volný blok tuto změnu – dle výše uvedeného – představuje.

Mgr. Roman Pilíšek
politolog – politický ekonom

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Chápete, jak někdo může ještě dnes kandidovat za STAN?

Už ten název je zavádějící. Starostové jsou ve všech stranách. Nedůvěruhodní, vedou občany do stoupy. Místo vládnutí vyvěšují na budovách jakési divné vlajky s umrlčím pytel. Co více dodat. Bylo by toho mnoho.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Joukl: Nikdy více koalice!

12:26 Zdeněk Joukl: Nikdy více koalice!

Když staří Řekové vytvářeli demokracii, tak žádné politické strany nebyly, a nebyly tím pádem ani žá…