Co je ale dobré si říci, že marxismus-leninismus se přeci jenom od levicismu Bruselu lišil.

Poprvé, heslo "Bez práce nejsou koláče" znamenalo, že práce byla povinná. Dnešní EU má naopak za skoro "hrdinské"  životy na dávkách a za cizí peníze. Že nemá? Ale skutečnost, že v EU žije už i třetí generace migrantů, která nikdy nepracovala to prokazuje. To by ale marxismus-leninismus nikdy nedovolil.

Podruhé, ochrana vnějších hranic EU prakticky neexistuje a pašeráci lidí kooperující s tzv. Lékaři bez hranic mají doslova finanční žně. Kdo pamatuje dobu marxismu-leninismu ví, že tito pašeráci by byli dávno mrtví, v lepším případě doživotně ve vězení. Bruselský levicismus jim dělá nejen ústupky, ale i politickou podporu.

Potřetí marxismus-leninismus pokládal náboženství (všechna) za opium lidstva, za škodlivý prvek společnosti, ale nechal náboženství oddělené od státní moci existovat. Levicismus Bruselu staví islám na roveň politického řízení, povoluje veřejné demonstrativní modlitby a dvojí zákony v jednom státě. Něco takového by marxismu-leninismus nepřipustil nejen pro svou ideologii, ale i proto, že takové právní uspořádání je nesmyslné.

Hovoříme-li o nebezpečnosti ideologií a začneme fašismem, dále nacismem a socialismem, pak LEVICISMUS z bruselské dílny patří do stejně nebezpečné a škodlivé kategorie a je v mnoha parametrech mnohem horší, než byl marxismus-leninismu. Nehovořme proto o levicové politice Bruselu, hovořme o levicismu. Hovořme o novém a přímém ohrožení Evropanů.